Babišova bruselská rošáda. Kdo se k němu přidá a jak se změní poměr sil

Hnutí ANO bývalého premiéra Andreje Babiše, maďarská strana Fidesz současného premiéra Viktora Orbána a Svobodná strana Rakouska (FPÖ) zakládají politickou alianci. Klíčovým cílem následujících dní je sehnat strany z dalších čtyř zemí, aby mohla podle pravidel v Evropském parlamentu vzniknout nová frakce. Ta by bezpochyby zamíchala poměrem sil, minimálně v pravé části politického spektra.

Cílem aliance je založit v EP novou frakci. Uskupení se bude jmenovat Patriots for Europe (Patrioti pro Evropu). Požadují mimo jiné více rozhodování na národní úrovni, lepší obranu vnějších hranic před migrací a kritizují Green Deal. Nově oznámená aliance má aktuálně europoslance ze tří zemí EU, což znamená, že bude potřebovat europoslance alespoň z dalších čtyř zemí, aby mohla nová frakce vzniknout. Minimální počet poslanců je stanoven na 23. Tuto podmínku už skupina splňuje, dohromady má 24 europoslanců. Hnutí ANO bude mít v EP sedm lidí, maďarský Fidesz 11 a FPÖ šest.

Šéf rakouských Svobodných Herbert Kickl věří, že se k nim v příštích dnech připojí více evropských stran. Zatím se spekulovalo o slovenském Směru-SD premiéra Roberta Fica nebo o polských konzervativcích ze strany Právo a spravedlnost (PiS). Mluvčí Směru Ľubica Končalová nicméně pro Echo24 uvedla, že strana jedná „pouze se Socialisty a demokraty.“ „S nikým jiným nejednáme,“ uvedla mluvčí strany, která má u S&D pozastavené členství kvůli národní koalici s krajní pravicí.

PiS našel shodu s ECR, ve hře je Le Penová či Wilders

Odchod PiS by výrazně oslabil frakci Evropských konzervativců a reformistů (ECR), protože polská opoziční strana disponuje hned dvaceti mandáty. ECR je přitom po oslabení liberální frakce Renew Europe (mimo jiné právě odchodem europoslanců z ANO) v současnosti třetí nejsilnější frakcí. Nicméně se v tomto případě jednalo spíše o spekulaci, neboť PiS je například výrazně protiruskou stranou, což se podle expertů například o Orbánovi říci nedá. Navíc polská média informovala, že se PiS podařilo dohodnout s lídrem ECR – Bratry Itálie tamní premiérky Giorgie Meloniové.

Brno má letní bazén s nejhezčím výhledem ve střední Evropě

Patrioti pro Evropu by ale mohli získat jinou – ještě výraznější – posilu. Tou je francouzská strana Národní sdružení (RN) Marine Le Penové, jejíž europoslanci jsou zatím ve frakci Identita a demokracie (ID), kde tvoří více než polovinu z necelých šedesáti europoslanců. Spekuluje se o tom, že pokud by Le Penová uspěla v nedělních francouzských parlamentních volbách, tak by chtěla, aby se europoslanci z RN přesunuli více do středu, neboť ID je v EP na okraji a nemá v podstatě šanci získat žádné posty například ve vlivných výborech. Frakce složená z velké části stranami, které ve svých zemích vládnou, by přece jen měla v EP větší vliv.

Podobně by mohla podle expertů uvažovat také nizozemská Strana pro svobodu Geerta Wilderse, která uspěla po národních volbách i v těch evropských a získala šest mandátů. Její europoslanci jsou nyní také v ID, stejně jako rakouští Svobodní, kteří s Babišem alianci zakládají. Pokud by se i Wildersovi europoslanci přesunuli do nové frakce, z ID by se stala v podstatě marginální frakce. Mezi dalšími subjekty, které by se k frakci mohly připojit, patří Slovinská demokratická strana expremiéra Janeze Janši (4 křesla) či belgický Vlámský zájem (3 křesla).

Pokud by se na vzniku frakce opravdu podílely všechny tyto subjekty, jednalo by se celkem o 67 europoslanců a dostatečný počet zemí ke vzniku frakce. V případě, že by se nakonec přece jen přidal zmíněný Směr-SD Roberta Fica, šlo by o 72 mandátu a sílu na úrovni zmíněné skupiny Renew (ta má nyní 75 mandátů). Otevřená spolupráci s nově vzniklým uskupením je podle svých slov také německá strana Alternativa pro Německo (AfD), nicméně o členství v žádné frakci ještě definitivně nerozhodla. AfD disponuje po volbách 15 mandáty.

Velké gesto a změna nálady, říkají insideři

Insideři bruselské politiky jsou velmi opatrní ve svých vyjádřeních ohledně potenciálních partnerů ve vznikající frakci. Například končící europoslanec Jan Zahradil (ODS) pro Echo24 Babišův krok ocenil jako dobrý instinkt, naopak zkritizoval ODS, která se podle něj zbytečně otáčí pryč od Orbána navzdory společným tématům. „Nová frakce určitě změní náladu a atmosféru uvnitř EP. Nepochybuji, že těch potřebných čtyři až pět národností ještě seženou,“ nechtěl nicméně Zahradil spekulovat, kdo by mohl frakci tvořit.

Podobně hovoří rovněž končící europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). „Rozhodování v EP ovlivňují a budou ovlivňovat koaliční subjekty EPP, S&D a Renew. Ve chvíli, kdy vytvoříte malou opoziční frakci, můžete určitě hlasitě kritizovat, ale například na podobu legislativy máte vliv pramalý. Paradoxně poslanci Andreje Babiše měli u Renew reálně mnohem větší vliv, než ti zvolení nyní. Stačí se podívat třeba na kolegyni Ditu Charanzovou, která byla velmi vlivná. To tam teď nikdo z nich mít nebude,“ uvedl pro Echo24 Pospíšil s tím, že jde z Babišova pohledu o velké silné gesto, ale jeho vliv na chod EP poklesne.

Podle Pospíšila obvykle frakce vznikají na základě podobných programových hodnot. „Tady je pokus vytvořit frakci na základě spolupráce států ze střední Evropy a je otázka, zda najdou dostatečně silný program, který nebude založený jen na tom, že něco nechtějí a také, jak se tato frakce postaví ke konfliktu na Ukrajině,“ zmínil Pospíšil a jako příklad uvedl ministryni rakouských Svobodných Karin Kneisslovou, která na svou svatbu pozvala Vladimira Putina.

Nepřehlédněte: Babišova frakce jako šance pro Filipa Turka? „Jednání ještě neskončila,“ říká

V souvislosti s hledáním koaličních partnerů Pospíšil řekl, že spolupráce s Marine Le Penovou je jedna z možností. „Vypadá to, že Poláci to nebudou, protože se zcela rozchází s pohledem na nebezpečí v podobě Putina, nebude to určitě Pobaltí. Asi zbývá Le Penová a její spojenci, s nimiž tedy mohou utvořit tu frakci. Ale v EP nemají žádného partnera, nemají většinu,“ poukázal Pospíšil.

V souvislosti se zmiňovanou AfD uvedl, že by strana měla zakládat vlastní frakci, v níž by měla být SPD Tomia Okamury. „Vedle toho tedy asi bude Le Penová, buď v ID a nebo v té nové frakci. Ta pravicová protievropská část spektra v EP je hodně nepřehledná a rozdrobená, což dále snižuje jejich vliv a naopak posiluje pozici těch velkých frakcí jako je EPP či socialisté, ale také třeba s ECR, která je sice kritická, ale dá se s ní domluvit,“ dodal Pospíšil.