Velké jednání o platech: Na verdikt čekají statisíce zaměstnanců nebo policisté. Hrozí demonstrace

Téma zvyšování platů se v poslední době dostalo do centra pozornosti nejen kvůli tlaku ze strany odborových organizací, ale i kvůli omezeným možnostem státního rozpočtu. Rozhodnutí o zářijovém růstu platů by mělo být přijato na vládě tuto středu, přičemž situace zůstává nadále napjatá a nejistá. Obecně se totiž má za to, že na vyšší platy nejsou s napnutým rozpočtem peníze, například policisté ale v případě, že nedostanou přidáno, hrozí demonstracemi.

Původní návrh vlády počítal se zvýšením základního výdělku od září pro část státních zaměstnanců o sedm nebo deset procent. Tento návrh se však po jednání s odborovými předáky rozšířil na možnost plošného zvýšení platů všem zaměstnancům veřejné sféry a státu, tedy celkem 846 300 lidem. Odbory požadují desetiprocentní růst tarifů, což by pro státní rozpočet znamenalo dodatečné náklady ve výši kolem 14 miliard korun pouze na čtyři měsíce. Ministerstvo financí však již dříve varovalo, že rozpočtová rezerva je „vyčerpaná a prostředky na navýšení platů v ní letos nejsou“.

Vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že ministerstva mají za úkol zjistit, kolik peněz by mohla ze svých rozpočtů použít na zvýšení platů do konce roku. „Potřebujeme si udělat ještě rychlé kolečko mezi resorty, kde jsou konkrétní prostory,“ řekl Jurečka s tím, že se pokusí najít kompromisní řešení. Tento úkol je však značně komplikovaný, protože ministři jednotlivých resortů jednoznačně uvedli, že „peníze nejsou“.

Ministr financí Zbyněk Stanjura zdůraznil, že jakékoli plošné zvýšení platů by ohrozilo plánovaný rozpočtový schodek 252 miliard korun pro letošní rok. „Pokud by vláda vyhověla všem požadavkům na zvýšení výdajů, schodek by se dodržet nepodařilo,“ varoval Stanjura, a dodal, že „rozpočtová rezerva je fakt prázdná“. Dále uvedl, že není možné navyšovat celkový objem mzdových prostředků ve státní sféře a že vláda musí být opatrná při rozhodování o tom, komu a o kolik bude možné přidat.

Resorty hlásí prázdné pokladny

Ministři jednotlivých resortů otevřeně přiznávají, že nemají prostředky na navýšení platů. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) prohlásil, že „volné prostředky nemáme“ a že hledání prostředků na mimořádné odměny pro pracovníky je v současné situaci velmi obtížné. „Co se týče volných prostředků, které bychom mohli uvolnit, tak ty, popravdě řečeno, nemáme,“ dodal Kupka.

Podobně mluví i ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), který uvedl, že „žádné rezervy na ministerstvu nejsou, situace je přesně opačná“. Výborný zdůraznil, že v některých oblastech, jako je veterinární správa nebo potravinářská inspekce, jsou platy tak nízké, že se propadly na nejnižší úroveň mezi státními zaměstnanci.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) rovněž potvrdil, že rezervy jsou velmi omezené. „Pravděpodobně bychom nebyli schopni (zvýšit platy). Záleží, o jaké procento,“ uvedl Válek s tím, že obecně podporuje zvyšování platů státních zaměstnanců, pokud to bude doprovázeno snížením jejich počtu.

Napětí v bezpečnostních složkách: Hrozí protesty

Zatímco vláda hledá způsob, jak se vypořádat s požadavky odborů na zvýšení platů, napětí roste zejména mezi příslušníky bezpečnostních složek. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ke konci minulého týdne jednal s odbory o finančních možnostech státu pro růst platů policistů, hasičů a dalších složek. Rakušan uvedl, že platy příslušníků bezpečnostních sborů by se mohly zvýšit od příštího roku, přičemž navrhl také zahrnout růst platů do rozpočtového výhledu na roky 2026 a 2027.

Odbory stále trvají na svých požadavcích na desetiprocentní navýšení tarifů pro příslušníky i zaměstnance bezpečnostních sborů. Pokud nedojde k uspokojení těchto požadavků, odbory jsou připraveny k protestům. „Pokud jednání s vládou skončí bez dosažení shody, anebo přijetím jasně vládou deklarovaného termínu řešení služebních příjmů příslušníků a platů zaměstnanců jejich zvýšením minimálně o 10 procent, příslušníci a zaměstnanci bezpečnostních sborů vyjádří svou nespokojenost zákonnou formou dlouhodobých protestů,“ varovalo vedení policejních odborářů.

Ministerstvo vnitra připomnělo, že se příslušníkům bezpečnostních sborů platy o deset procent zvýšily už v lednu loňského roku, přičemž nástupní platy vzrostly dokonce o 17 procent. V letošním roce se pak podařilo zajistit, aby platy hasičů a policistů zůstaly na stejné úrovni jako v předchozím roce, a bylo dosaženo i návratu příspěvku na stravné.

Nicméně i přes tyto úspěchy odboráři varují, že bez jasného plánu na další navyšování platů může dojít k výraznému zhoršení personální situace v bezpečnostních složkách. „Dosud vláda jasně nesdělila, zda, v jaké výši, jakým mechanismem a od kdy budou služební příjmy příslušníků a platy zaměstnanců valorizovány,“ upozornili policisté. Tento nedostatek informací vede k tomu, že „nemálo příslušníků i zaměstnanců zvažuje odchod z bezpečnostních sborů“, což by mohlo mít vážné dopady na akceschopnost těchto složek.

Vzhledem k nejasným finančním možnostem státu a narůstajícímu tlaku ze strany odborů je budoucnost zvyšování platů státních zaměstnanců značně nejistá. Ministr financí Zbyněk Stanjura varuje, že celkový objem platů zvyšovat nelze, což vytváří značné napětí nejen mezi zaměstnanci, ale i uvnitř vlády samotné. Vicepremiér Marian Jurečka naopak zdůrazňuje potřebu kompromisního řešení, které by zohlednilo specifické potřeby různých skupin zaměstnanců.

Očekává se, že závěrečné jednání mezi vládou a odbory proběhne příští úterý, kdy by mělo padnout konečné rozhodnutí o tom, jakým způsobem a jestli vůbec budou platy od září navýšeny.