Kam kráčí KDU-ČSL. Jít, nebo nejít po volbách s Babišem?

Před KDU-ČSL jsou zářijové volby, v nich lidovci obhajují 53 krajských mandátů, jedno hejtmanské a dvě senátorská křesla. Pár týdnů nato je čeká celostátní sjezd, který by se mohl stát klíčovým.

V historii samostatné České republiky už lidovci procházejí třetím přelomovým obdobím. V tom prvním se jejich předseda Josef Lux pokusil, zvlášť v letech 1996–1998, přeformátovat lidovce na hlavní sílu na české pravici. Ostře se tehdy vymezil vůči ODS a Václavu Klausovi, rozehrál velkou hru spojenou s jeho odvoláním z pozice premiéra, ale výsledkem bylo jen necelých devět procent hlasů v předčasných volbách. Následně zaujal on i jeho nástupci tradiční lidoveckou politiku – být chvíli v levicové a chvíli v pravicové vládě.

V roce 2006 vyvrcholily v KDU-ČSL tradiční spory mezi levicovým a pravicovým křídlem. První bylo reprezentováno jmény jako Jiří Čunek a Cyril Svoboda, druhé vedl tehdejší lidovecký předseda Miroslav Kalousek. Kvůli Kalouskově taktické chybě při vyjednávání o vládě se proti němu kritická část strany vzbouřila a výsledkem bylo jeho sesazení a odchod. Kalousek pak v roce 2009 přetáhl část funkcionářské, členské i voličské základny a založil TOP 09. Oslabená lidová strana pod vedením Cyrila Svobody se v létě 2010 nedostala ani do Poslanecké sněmovny.

Reakcí na to byl kompletní odchod jedné politické garnitury, a to ze všech stupňů stranického vedení. K moci se dostala generace třicátníků a čtyřicátníků, kterou tehdy symbolizoval předseda Pavel Bělobrádek a první místopředseda Marian Jurečka. Tři roky se pak pokoušeli tuto politickou stranu přeformátovat. Jestli by se dalo toto období nějak nazvat, pak slovem „odstrejcování“. Nakonec se v roce 2013 opět dostali do sněmovny a skončili ve vládě s ČSSD a hnutím ANO.

Třetí změna strategie nastává na podzim 2020, když už opoziční KDU-ČSL vstupuje do předvolební koalice SPOLU s ODS a TOP 09. Výsledkem bylo vítězství ve sněmovních volbách 2021 a zisk největšího počtu poslanců za posledních třicet let.

Tři roky nato je samostatná KDU-ČSL v průzkumech pod pěti procenty, vnitřně je rozhádaná, poslanecký klub není kompaktní a všichni se shodnou jen na jednom – v říjnu musí skončit předseda Marian Jurečka.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.