Nebrzdí teď Spolu ODS? Může tahat za stále delší provaz, soudí expert

Víkendový kongres ODS i poslední průzkum agentury Kantar vyvolaly debatu o aktuálním stavu vládní pětikoalice, a především projektu Spolu. Občanští demokraté se totiž sice nemohou chlubit takovou podporou jako kdysi, ale stále jsou lídrem současné vlády, který navíc musí táhnout i další členy uskupení, kteří se pohybují pod 5procentní hranicí. To nahrává některým kritikům Spolu.

Jedním z nich je například dosluhující europoslanec ODS a někdejší místopředseda Jan Zahradil. Ten ve své řeči na kongresu prohlásil, že by ODS neměla uzavírat koaliční spojenectví s lidovci a TOP 09 přesahující horizont voleb v roce 2025. Benefity ze spojenectví už ODS zkonzumovala a nyní už z něj neplynou, míní politik, který se proti koaliční spolupráci Spolu vyslovil už při jejím uzavírání.

„ODS je stále autonomní a autentická značka a strana. Neměla by se tvářit, že její jedinou budoucností je koalice Spolu. Měla by se rozhodnout až po příštích sněmovních volbách,“ řekl Zahradil.

Premiér Petr Fiala byl naopak u zrodu Spolu. Jeho kandidátský projev byl podle hodnocení mnohých racionální a zároveň burcující, směřovaný do řad vlastní strany, ke koaličním partnerům i k voličům, především k těm voličům, kteří volili koalici Spolu a teď jsou znejistěni, uvažují o jiné alternativě, váhají, jestli jít volit, nebo jestli nehledat někoho jiného.

Fenomén nevoličů

Poslední měsíce jsou totiž ve znamení odlivu voličů od koalice Spolu. Další a další lidé neví, koho by teď volili, anebo volit vůbec nechtějí, protože nejsou spokojeni se stavem české politiky. Nikoho trend nevoličů nezasáhl tolik jako Fialův projekt. Zatímco Pirátům totiž preference dokonce lehce rostou a šéf hnutí STAN Vít Rakušan plní média svými výjezdy do regionů, Fialův projekt podle všeho voliče aktivně odrazuje. Více jsme psali například zde.

Odráží se to částečně v průzkumech. Podle toho posledního od agentury Kantar by nyní vyhrálo opoziční hnutí ANO s 34,5 procenty. Druhá by byla právě ODS s 16 procenty, třetí Piráti s 10,5 procenta. Do sněmovny by se dostalo ještě hnutí SPD, které by volilo osm procent lidí, a STAN s 6,5 procenta hlasů.

Naopak vládní TOP 09 a lidovci by skončili pod potřebnou pětiprocentní hranicí. Pro lidovce už tradice, pro TOP 09 je to poprvé, byť jen o půl procentního bodu. Do průzkumu agentury Kantar se mezi 18. březnem a 5. dubnem zapojilo 1015 respondentů.

Volební preference TOP 09 nedávno pro Echo komentovala i šéfka strany Markéta Pekarová Adamová. „Myslím, že je důležité vidět širší kontext. Nehraje se na průzkumy, ale na volební zisky. V těch nám vždy počet zvolených zástupců stoupal, ať už šlo o sněmovnu, nebo Senát. Takže naše výsledky zkrátka dobré jsou, byť ano, preference bych si rozhodně dokázala představit i vyšší,“ uvedla.

ODS může převzít iniciativu

Politologové souhlasí, že především menší strany Spolu jsou primárně taženy ODS, zase tak dramaticky situaci ale nevidí. Podle Romana Chytilka z brněnské Masarykovy univerzity čelí jednotlivé strany Spolu rozdílné situaci. Zatímco TOP 09 se většinou udržuje nad omezovací klauzulí, KDU-ČSL se průzkumy opakovaně propadá pod ni. Možná to souvisí s vládním angažmá, vnímáním vnitřních rozporů nebo ideologickými rozdíly, které voliči nemusí chápat, vysvětluje.

„V každém případě je nyní personální setrvání jejich stranických elit ve vrcholné politice i po dalších volbách spojeno s projektem Spolu poměrně silně. Pro ODS zatím strany přítěží nejsou, část voličů volí Spolu, protože přikládá hodnotu spolupráci stran, takže projekt má nejspíš stále přidanou hodnotu. ODS si musí jen do budoucna pečlivě hlídat poměry na kandidátkách, které budou reflektovat, že je aktuálně o hodně silnější stranou než zbylé dvě,“ sdělil redakci s tím, že více napoví letošní nadcházející volby.

Podle jeho kolegy Otty Eibla se Spolu spíše momentálně potýká s výkyvy ve volebních průzkumech, zejména pokud jde o strany blízko pětiprocentní hranici. Eibl varuje před přeceňováním těchto výsledků a zdůrazňuje potřebu brát v úvahu statistickou chybu a prezentovat čísla jako interval. Přestože jsou další volby vzdálené, může dojít k změnám, avšak žádné zázraky nelze očekávat. Zatím ani nevidí změny ve spolupráci mezi stranami v koalici Spolu, která zůstává stabilní.

„Nicméně může se proměnit atmosféra uvnitř koalice a při různých vyjednáváních může ODS tahat za stále delší a delší část provazu – protože si může být vědomá, že menší koaliční partneři nemají v danou chvíli jinou alternativu než jít do voleb společně (je třeba pamatovat i na to, že každý obsazený mandát přináší do stranické kasy peníze). Neřekl bych ale, že jsou strany vzájemnou přítěží – stále dodávají ne úplně zanedbatelný bonus k výsledku ODS (kdyby tato strana kandidovala samostatně),“ napsal v odpovědi pro Echo24.

V opozičním táboře se naopak koaliční soužití spíše odmítá. Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová nedávno prohlásila, že si neumí přestavit, že by hnutí po příštích sněmovních volbách vytvořilo vládu s SPD. Názor podle ní „začíná probublávat“ i v celém poslaneckém klubu.

„Neumím si představit, že by hnutí ANO, které je jasně prozápadní stranou, bylo v koalici s někým, kdo chce referendum o vystoupení z EU, kdo zpochybňuje naše závazky. Já bych s Tomiem Okamurou (lídr SPD) ve vládě neseděla. Já si myslím, že tento názor začíná probublávat celým naším klubem,“ uvedla Schillerová. Dodala, že se Okamura do ANO „opakovaně strefuje“. Připomněla, že hnutí kritizoval naposledy v sobotu na celostátní konferenci své SPD. Podotkla, že si nepamatuje, že by si opoziční strany v minulém volebním období „okopávaly kotníky“ místo spolupráce. Schillerová zopakovala, že za rok a půl chce ANO vládnout. „Kdo bude premiérem za ANO, neřešíme,“ řekla šéfka poslaneckého klubu.