Fiala má problém. Koalice Spolu doslova odrazuje voliče

VOLIČSKÉ NÁLADY

Fiala má problém. Koalice Spolu doslova odrazuje voliče
Premiér Petr Fiala s voliči. Foto: Úřad vlády ČR
2
Domov
Sdílet:

Úterní volební model agentury Median potvrdil dlouhodobý trend, který vládu Petra Fialy nemůže těšit. Další a další lidé neví, koho by teď volili, anebo volit vůbec nechtějí, protože nejsou spokojeni se stavem české politiky. Problém to teď začíná být pro koalici Spolu. Zatímco Pirátům totiž preference dokonce lehce rostou a šéf hnutí STAN Vít Rakušan plní média svými výjezdy do regionů, Fialův projekt podle všeho voliče aktivně odrazuje.

Pokud by se volby do Poslanecké sněmovny konaly letos v lednu, vyhrálo by je podle Medianu hnutí ANO se ziskem 31,5 procenta hlasů. Druzí by byli Piráti se 13 procenty a třetí ODS s 12 procenty. ANO si oproti předchozímu modelu pohoršilo o tři procentní body, ODS ztratila jeden bod. Druhé místo Pirátů je dle agentury pravděpodobně dáno jejich vyšší podporou mezi prvovoliči v kombinaci s celkově nižší volební účastí, která se týká zejména bývalých voličů koalice Spolu, tvořené ODS, lidovci a TOP 09.

Celé Spolu by bralo asi 20 procent hlasů, což je propad oproti asi 28 procentům, které koalice získala ve sněmovních volbách na podzim 2021. Místopředseda ANO Karel Havlíček to nedávno připisoval tomu, že se hnutí daří přetahovat voliče Spolu. „Deset procent voličů Spolu by dnes přišlo k ANO, od SPD je to výrazně méně,“ uvedl.

Problém má hlavně Spolu

Podle Medianu nicméně od Spolu přešlo jen mizivé množství lidí. Daleko markantnějším trendem je klesající ochota voličů jít k volbám. Oproti prosinci klesla o 4 procentní body na 64,5 procenta. Určitě by se voleb zúčastnilo 51 procent respondentů, dalších 13,5 procent účast zvažuje. „Ochota zúčastnit se voleb od minulého šetření klesla. Určitě by k volbám do Poslanecké sněmovny nešlo 29,5 procenta dotázaných, spíše by nešlo 6 procent,“ uvádějí autoři.

Důležité je také to, čí voliči váhají. „17 procent minulých voličů koalice Spolu a 14 procent voličů koalice PirSTAN nyní není rozhodnuto, koho by volilo. 11 procent bývalých voličů koalice SPOLU by v lednu nepřišlo k volbám,“ uvádí průzkum. Že je Fialova koalice v problémech, ukazují i přelivy voličů. Od Spolu lidé částečně utíkají k Pirátům i Starostům, ale také k SPD a právě mezi nerozhodnuté a naštvané.

Naopak Pirátům se daří lákat dřívější nevoliče, podobně pak ANO.

Přelivy voličů.
Přelivy voličů. Foto: Median

Lidé jsou naštvaní

Nedávno stejnou tendenci potvrdil lednový průzkum agentury STEM. Té vyšlo, že stabilních voličů je v tuzemsku 44 procent. Naopak nevoličů je 22 procent, což znamená, že celých 34 procent zbývajících jsou nerozhodnutí lidé.

Podle agentury se teď ukazuje „zvýšená míra nejistoty a váhavosti voličů“. „Pětina až čtvrtina veřejnosti se řadí mezi obvyklé nevoliče, dvě pětiny až polovina naopak obvykle volí a má zpravidla jasno, koho podpoří. Zbylá třetina si svojí volební účastí není jista, váhá nad svou účastí nebo nemá jasno ve výběru strany. Právě tato skupina a odhad jejího volebního chování jsou klíčové pro volební modely i volební výsledek,“ upozorňuje agentura.

Lidé kvůli bezradnosti ze současné situace k urnám nechtějí vůbec, případně se zdráhají říci, koho by volili. „Situace je taková, že lidé deklarují slabší ochotu jít volit. Typický volič ODS byl v minulosti ochoten k volbám jít, a teď si začíná být nejistý. My pak stanovujeme pravděpodobnost, s jakou ten člověk půjde volit a vidíme, že ti voliči zjednodušeně odcházejí mezi nevoliče,“ sdělil redakci nedávno šéf agentury Martin Buchtík.

„Jsou znechuceni a jednoznačně říkají, že nepůjdou volit, protože nemají alternativu,“ dodává s tím, že agentura se rozhodla volební účast pro svůj model simulovat na ne závratně vysokých 58 procentech. „Ve volbách by to asi bylo jinak. Emoce by navýšily volební účast,“ myslí si Buchtík.

Nevolí hlavně středoví voliči

Podle politologa Otty Eibla z brněnské Masarykovy univerzity je část voličů skutečně zklamaná a nemá ke stávající politické reprezentaci vybudován pozitivní vztah. „Obecně platí, že v posledních letech roste podíl těch, kteří se rozhodují na poslední chvíli. To voliče činí méně čitelné a predikovat výsledky může být složité (problém pro strany, média i politology a další přímé či nepřímé účastníky politického procesu),“ vysvětluje.

Eibl současně ale dodává, že stále existuje prostor pro to, aby se voliči poohlíželi po jiné nabídce, ať už jsou to stávající alternativy nebo zcela nové strany.

STEM dříve uvedl, že k lidem, kteří nevědí, koho volit, nebo neuvádějí žádnou stranu, častěji patří lidé z mladších věkových kategorií (do 45 let), lidé se základním vzděláním a vyučení. Z hlediska politické orientace jde v nadpoloviční většině o občany hlásící se k politickému středu, a nikoliv krajnějším pozicím.

Základem pro rozhodnutí nejít k urnám je silná nespokojenost s politikou, politiky a jejich chováním, jen v některých případech celková rezignace na politiku a volby. „Lidé, kteří nevědí, koho volit, nebo se odmítají voleb zúčastnit, jsou v téměř absolutní většině politikou a chováním politiků znechuceni, myslí si, že politici dbají jen na svůj prospěch a že politika u nás stále méně a méně dbá na potřeby obyčejných lidí,“ rozvádí STEM.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články