Úřady nestíhají. Lidé se průtahům i aroganci mohou bránit a žádat i odškodnění

ČEKÁNÍ NA DŮCHODY

Úřady nestíhají. Lidé se průtahům i aroganci mohou bránit a žádat i odškodnění
Lidé se kvůli měsícům průtahů ve vyřizování důchodů dostávali i do značně nepříjemných situací. Foto: Shutterstock
1
Domov
Záviš Dobiašovský
Sdílet:

Úřady měly v posledních měsících i letech problém plnit poměrně základní agendy a pro tisíce lidí to tak v řadě případů znamenalo nejen pálení vlastních úspor, ale i vznik nákladů, které vůbec neměli platit. V případech jak ministerstva školství, tak ministerstva práce přitom šlo o stejný problém: nestíháme agendu vyřizovat, nemáme dost lidí. A to i v paradoxním případě, kdy si extrémní poptávku po důchodech způsobilo samo ministerstvo práce. Jenže to podle práva není žádná omluva. Lidé tak mají zákonné nástroje, kterými se proti nesprávnému postupu úřadů mohou bránit. A případě i žádat odškodné.

Zatímco vůči občanům bývají úřady v zákonných lhůtách nemilosrdné a jejich překročení se pojí s okamžitými sankcemi, z druhé strany se lidé v poslední době dočkávali spíše jen omluvných slov. V posledních měsících se objevily dva výrazné případy, v nichž se úřadům nedařilo u základních agend pracovat v zákonem daných lhůtách.

Poté, co někteří lidé i rok čekali na přiznání důchodů a někteří z nich popisují, že kvůli tomu museli žádat o sociální dávky či pálit vlastní úspory, se až v posledních dnech podařilo vrátit vyřizování žádostí zpět do zákonných lhůt. ČSSZ čelila náporu žadatelů od loňského podzimu. V řadě případů do tří měsíců o penzi rozhodnout nestíhala. Žádostí k tomu paradoxně výrazně přibylo poté, co samo ministerstvo práce v polovině loňského října upozornilo na výhodnost předčasných důchodů.

Podobná situace se pak odehrávala i na ministerstvu školství, a to už několik let. Tisíce lidí uvázly v byrokratické spirále, kdy po nich stát požadoval potvrzení o tom, že studují v zahraničí, ale ministerstvo jim ho zároveň nebylo schopné vydat. Ani zde nebylo výjimkou čekat na „razítko“ třeba i rok (psali jsme o tom zde). K tomu se navíc podle čekajících lidí přidávala arogance a nulová komunikace ze strany úřadu a jeho zaměstnanců. Důvod byl přitom opět stejný: na vyřizování agendy není dost lidí.

„Obecně lze dotazované případy subsumovat pod nesprávný úřední postup. Tento lze dále rozlišit na průtahy v řízení nebo nečinnost úředníků. K tomuto doplním, že je obecnou povinností orgánu veřejné moci jednat tak, aby vyřizovaly věci bezodkladně, pokud jim přímo zákon nestanovuje konkrétní lhůtu. Pokud tedy správní orgán porušil povinnost spočívající ve vydání rozhodnutí či v učinění úkonu po lhůtě zákonem mu uvedené, jedná se právě o uváděnou nečinnost a za tu pak nese odpovědnost stát,“ uvedl pro deník Echo24 advokát Jakub Siřínek.

Poškození se pak v první řadě mají s podklady dokazujícími pochybení příslušného úřadu obrátit nejprve na nadřízený orgán. Jak se lze v případě nečinnosti úřadu bránit, popisuje na svém webu i kancelář veřejného ochránce práv. Lidé tedy mohou stížnost směřovat v první řadě v případě sociální správy ministerstvu práce, v případě zmiňovaného ministerstva školství pak například rovnou k ministrovi. Pokud to k ničemu nevede, na stole jsou další kroky.

To, že k vyřizování agendy nemají úřady dost lidí, podle Jakuba Siřínka nemusí nikoho zajímat. „Stát, případně jeho správní orgán, je povinen dodržovat platné právní předpisy ČR, a tedy i práva občana. Pokud má tedy stát povinnost v souladu s výkonem veřejné moci činit rozhodnutí, má je tak činit. Argument či spíše výmluva nedostatku úředníků je v rámci objektivní odpovědnosti státu (správního orgánu) zcela irelevantní, neboť se objektivní odpovědnosti nelze zprostit a důvody zavinění nečinnosti úředníků tak nebudou předmětem zkoumání,“ dodal Jakub Siřínek.

Lidé se mohou v případě pokračující nečinnosti obrátit na ombudsmana. A nebo rovnou nečinný úřad zažalovat u soudu. V případě nezákonného postupu úřadů mají přitom lidé nárok i na odškodnění. „Pokud Vám kvůli nesprávnému úřednímu postupu (nečinnost, průtahy nebo nepřiměřená délka řízení) vznikla majetková nebo nemajetková újma, můžete od státu žádat finanční odškodnění,“ uvádí kancelář veřejného ochránce práv.

V případech, kdy lidem například vznikaly náklady navíc či museli v rámci chybějícího důchodu utrácet své úspory, patří podle Jakuba Siřínka rozhodně k těm, kde může nárok na odškodnění vznikat. „Podmínkou pro uplatnění nároku požadovat náhradu škody je právě skutečnost vzniklé škody. Tedy prokázáním vynaložených nákladů či způsobené újmy lze nárokovat požadované odškodnění,“ dodal Jakub Siřínek. Náhradu škody lze požadovat na základě zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

Úřady v obou případech problémy nezastírají, v případě důchodů se musel omlouvat i premiér Petr Fiala (ODS). „Omlouvám se všem klientům, kteří si žádají o důchod. Víme, že čekají dlouho a je to neúměrné nebo není to v pořádku,“ řekl premiér už v květnu letošního roku. I přes značně optimistické přísliby úřadu práce však k nápravě docházelo až do podzimních měsíců, kdy roli zřejmě hrál i přirozený propad žádostí s přitvrzením podmínek předčasných důchodů.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články