Vláda řeší klimaticko-energetický plán se zpožděním. Je zcela zkreslený, zlobí se těžký průmysl

Vláda se na středečním jednání po půl roce vrátí k národnímu klimaticko-energetickému plánu (tzv. NKEP). Aktualizovaný dokument počítá například se zvýšením podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě z 18 procent na 30 procent do roku 2030 či s ukončením spalování uhlí nejpozději do roku 2033. Z materiálu naopak oproti dřívější verzi vypadla část o systému emisních povolenek na paliva, což by zdražilo benzin. I tak má návrh řadu kritiků, mezi nimi je například Ocelářská unie ČR či Hospodářská komora ČR.

Dokument vyžaduje EU. Česko má, stejně jako dalších 12 zemí EU, se schvalováním plánu zpoždění, Evropská komise kvůli tomu s ČR v listopadu zahájila řízení pro porušení unijního práva (takzvaný infringement).

Vláda už klimaticko-energetický plán jednou na stole měla. Kvůli nevyjasněným dopadům na ekonomiku ho však v červenci společně s Politikou ochrany klimatu a s aktualizovanou Státní energetickou koncepcí odložila. Někteří analytici tehdy varovali, že kvůli klimatickým dokumentům by mohlo v budoucnu hrozit například zavádění emisních povolenek i v dopravě nebo pro domácnosti a zvyšování nákladů na energie. Vláda odmítla, že by dokumenty zaváděly nová opatření, jež by vedla ke zdražování dopravy či energií, zároveň ale připustila, že je potřeba některé jejich části ještě doladit.

PODCAST: Proč uprostřed života usínáme? Ztrácíme cit pro vlastní život našeho nitra

Nyní se kabinet vrátí k jednomu z těchto strategických dokumentů. Oproti jeho letní verzi je však nyní obecnější a méně konkrétní. Vypadla tak například část o kontroverzním systému s emisními povolenkami ETS 2, který měl rozšiřovat povolenky i na paliva či vytápění budov, což by zdražilo například benzin nebo zvyšovalo výdaje domácností na topení. Vláda se bude snažit systém na evropské úrovni odložit.

Další změnou je upravení cílů na pokles skleníkových plynů oproti roku 1990. Zatímco v letní verzi dokument počítal se snížením o 59 procent, nyní obsahuje pouze deklaraci o snižování emisí v souladu s unijním cílem Fit for 55. Podle odborníků tak vláda přešla k vágnější verzi tohoto cíle.

Jedním ze základních bodů plánu je navyšování obnovitelných zdrojů energie. V současnosti je jejich podíl na konečné spotřebě kolem 18 procent, do roku 2030 by se podle vládních plánů měl zvýšit na více než 30 procent. To bude vyžadovat rozvoj fotovoltaických a větrných elektráren. I to je však podle některých oborových organizací málo, protože tuzemský potenciál je podle nich vyšší.

Aktualizovaný plán dále počítá s ukončením spalování uhlí nejpozději do roku 2033 a s vytvořením plánu jeho náhrady. Energetické firmy ovšem avizovaly, že s uhlím skončí zřejmě už do roku 2030, protože se kvůli stoupajícím cenám emisních povolenek nevyplatí. Plán také potvrdil, že jaderná energetika by v budoucnu měla mít společně s obnovitelnými zdroji hlavní roli v tuzemském energetickém mixu.

Plán nereflektuje realitu, zlobí se těžký průmysl

Návrh má celou řadu kritiků. Podle Hospodářské komory chybí analýza ekonomických dopadů, což prý může vést k případnému ohrožení konkurenceschopnosti tuzemského průmyslu. Generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP) Daniel Urban řekl, že například cíl, který si plán klade v úsporách energií, je podle něj nerealistický.

Zástupci energeticky náročného průmyslu (ENP) se k původnímu návrhu již vyjadřovali a podle svých slov přivítali, že vláda schválení tohoto plánu odložila. „Očekávali jsme, že bude přepracován, a to i s ohledem na naše podněty. Bohužel je nyní vládě předkládán pouze v mírně upravené verzi, která opět ignoruje naše podněty, které stále považujeme za ohrožující samotnou existenci průmyslu v ČR,“ uvedla předsedkyně představenstva Ocelářské unie ČR Marcela Kubalová.

„Tento NKEP se opírá zejména o model SEEPIA, který však, dle našeho názoru, vychází ze zcela zkreslených, a tím i nereálných, podkladů. Když jsme jako zástupci ENP chtěli po MPO vědět, z jakých dat tento model vychází, bylo nám sděleno, že tato data nemají k dispozici. Velmi nás tedy překvapuje, že naše vláda připravuje svou energetickou politiku na příštích mnoho let na podkladě modelu, u kterého nejsou známa jeho vstupní data. Již toto je pro nás velmi znepokojující a vůbec to neuklidňuje naše obavy o budoucnost průmyslu v České republice,“ dodala Kubalová.

V plánu jsou podle ní uvedeny například zcela nereálné importy elektrické energie v zimním období, kdy ČR nemá nikterak zajištěno, že ji tato bude v potřebném množství dodána. „Vezměme si příklad Německa, které se již nyní potýká s nedostatkem elektrické energie v zimním období nebo Francie, která zase naopak v létě musela vypínat své jaderné elektrárny,“ uvedla Kubalová.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Mádlovy Vlny i krátký film Krajan jsou mezi 15 kandidáty na Oscara

Navíc návrh vychází z již zastaralého Hodnocení zdrojové přiměřenosti ES ČR (MAF 2022), když již byl vydán MAF 2023, ve kterém došlo, dle jeho samotných autorů, k několika významným změnám oproti předchozímu vydání, které se týkají zejména využitých zdrojových dat a metodického přístupu k modelování. „Obecně pak postrádáme řádné vyhodnocení ekonomických dopadů modelování, resp. NKEP, a to zejména na konkurenceschopnost českého průmyslu,“ míní šéfka OU ČR.

Těžký průmysl podle ní potřebuje stabilní ceny energií i stabilní dodávky a energetická soběstačnost by měla být podmínkou dalšího fungování nejen ocelářů, ale průmyslu jako celku. Ale i obyvatelstvo potřebuje energetickou bezpečnost a přiměřenost. Kritizuje tak přehnaný důraz na obnovitelné zdroje bez dostatečné regulace či to, že by při požadavku na snížení emisních zátěží z uhelných elektráren už měly být alespoň ve výstavbě paroplynové zdroje, které by dočasně převzaly část výkonu uhelných elektráren a zároveň by dokázaly rychle reagovat na změny výkonu OZE.

„Pokud však chce současná vláda uvrhnout průmysl do krize, tak ji upozorňujeme, že v krizi se průmysl již nachází a zatím nevidíme žádné kroky, které by ukazovaly světlo na konci tunelu. Věříme, že si vláda uvědomuje, co by pád průmyslu znamenal pro Českou republiku,“ dodala Kubalová.