Finanční správa hledá „angažované firmy“ k odhalování daňových nešvarů

Finanční správa zavedla nový kontrolní mechanismus, který jí pomáhá odhalovat vícekrát použité nebo upravované účtenky. Drobnými doklady si podnikatelé snižují daňový základ a od státu pak mohou někteří žádat i vrácení DPH. Do nové databáze teď putují vystavené účtenky naskenované v rámci kontrol i data od takzvaných „spolupracujících subjektů“, kteří poskytují náhled do svého účetnictví dobrovolně. Takových firem je zatím necelá desítka.

Nový program má správcům daně usnadnit kontrolu těch podnikatelů, kteří si v rozporu se zákonem nafukují náklady, aby odvedli méně na dani z příjmů. V praxi se tak v jejich účetnictví vyskytují upravované doklady nebo opakovaně uplatňované účtenky. Většinou jde o drobné doklady do deseti tisíc, které nepodléhají kontrolnímu hlášení, takže pro finanční úřady bylo doteď obtížné ověřit při kontrole jejich pravost.

Změnit to má nová databáze obsahující data o vystavených pokladních dokladech naskenovaných při kontrolách a od takzvaných „spolupracujících subjektů“ – jde o první firmy, které začaly zpřístupňovat své účetnictví Finanční správě online cestou dobrovolně asi před čtvrt rokem. O jaké společnosti jde, přiblížila deníku Echo24 mluvčí Finanční správy Klára Křehlová.

Zájem mají hobby markety a pumpaři

„Mezi tyto subjekty mohou patřit státem vlastněné společnosti, ale i jiné státní nebo soukromé firmy, které poskytují Finanční správě data na základě zákonných povinností nebo dohod.“ Finanční správa oslovila primárně všechny obchodníky, jejichž účtenky, ať už kopírované nebo pozměněné, se při kontrolách objevovaly nejčastěji. „Jedná se především o oblast prodeje pohonných hmot, prodejce stavebnin a hobby markety.“

Podle Křehlové je hlavním cílem projektu identifikovat potenciální duplicity a nesrovnalosti v účetních dokladech, což pomáhá efektivněji bojovat proti daňovým podvodům jako zneužívání fiktivních nákladů nebo nelegální fakturace.

„Takové propojení může být efektivní v odvětvích, kde je vysoké riziko podvodů, například u pohonných hmot, kde již nyní fungují přísné kontroly nad řetězcem dodavatelů a odběratelů. Tento systém je také v souladu s digitalizačními trendy, které umožňují rychlejší zpracování dat a posilují transparentnost​,“ dodává Křehlová.

Spolupráce firem a Finanční správy je na dobrovolné bázi a v tuto chvíli z ní podle ředitele daňové sekce Generálního finančního ředitelství Jiřího Žežulky neplynou žádné výhody.

„Možnosti motivace těchto subjektů nemáme prakticky žádné. Je to skutečně jen morální apel na pomoc při výběru daní. Pokud jde o compliance programy pro konkrétní subjekty, o těch se v Evropě v současné době hodně diskutuje. Velký subjekt vám zpřístupní své účetnictví pro online kontrolu, vy máte data, která potřebujete, a fakticky tu kontrolu provádíte na dálku permanentně. To je možnost, o které se do budoucna můžeme bavit, nicméně daňový řád s tím v současné době vůbec nepočítá,“ říká Žežulka s tím, že jde o věc, která nás čeká nejdřív v horizontu deseti let.

ROZHOVOR: V Evropě si každý bude hrát na svém písečku. Jinak to neustojí

Finanční správa neplánuje z logických důvodů sdělovat, které firmy už do databáze přispívají. „Neříkáme, od koho to máme, protože když bychom řekli, které společnosti nám účetnictví zpřístupnily, přesunou se „fejky“ na jiné firmy,“ uvedl Žežulka. Finanční správa firmy, jejichž vydané doklady sloužily k účetním machinacím, zatím požádala o dobrovolné zapojení, ne všechny však její prosbě vyhověly.

Tři čtvrtiny oslovených firem podle mluvčího Žežulky spolupráci odmítly. Těch, kdo dodávají údaje Finanční správě, je podle něj do jedné. „Je pravda, že ne všechny firmy té prosbě vyhověly. Nicméně máme tady paragrafy 53 až 57, které říkají, že správce daně je oprávněn si o ta data říct a velmi pravděpodobně tuto možnost využijeme,“ uvedl mluvčí.

Velká kontrolní akce přinesla 122 milionů

Loni v říjnu zahájila Finanční správa velkou kontrolní akci, v rámci které její analytici vytipovali 713 potenciálně rizikových podnikatelů ke kontrole. Jejich společným znakem byl většinou vysoký podíl drobných účetních dokladů na celkově vykázaných nákladech, někdy i nad 90 procent. Akce podle ředitelky Generálního finančního ředitelství Simony Hornochové přinesla konkrétní výsledky.

Celkem zatím v rámci kontrolní akce doměřila Finanční správa podnikatelům daň ve výši 122 milionů korun, a to pouze na DPH. To znamená, že firmy neoprávněně vykázaly v nákladech účtenky v celkové hodnotě asi 580 milionů korun. Více jsme psali v článku Finanční správa našla falešné účtenky za 600 milionů korun, prodávají se i na internetu.