Miliardy vyhozené oknem. Proti rušení rodných čísel jsou banky, pojišťovny i operátoři

Odklon od používání rodných čísel by znamenal komplikace pro banky, pojišťovny i mobilní operátory a další poskytovatele služeb, kteří údaj viditelný na občance používají k identifikaci klientů. Jejich postupné utlumování a nahrazování delším, náhodně generovaným číslem bez data narození a pohlaví je v plánu řadu let a mělo by začít v roce 2025. Vláda si ale zatím nespočítala, na kolik by vybudování nového systému vyšlo. Podle analýzy, kterou si zadaly banky a pojišťovny, by zrušení rodných čísel mohlo vyjít stát, ale hlavně soukromý sektor na celkem 56 miliard korun.

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) se v pátek proti výsledkům studie, kterou vypracovala společnost Grant Thornton a advokátní kancelář Rowan Legal, ohradil s tím, že jde o nesmysl. Podle Bartoše analýza mylně počítá s úplným zrušením rodných čísel, k čemuž by dojít v nejbližší době nemělo.

„Rodná čísla se v České republice neruší,“ ubezpečoval Bartoš několikrát na tiskové konferenci, kterou svolal kvůli údajným zkresleným informacím, které se v souvislosti se změnou plánovanou už od roku 2009 začaly objevovat. Rodná čísla mají nadále zůstat na cestovních pasech nebo řidičských průkazech. Od roku 2025 mají ale vymizet z nově vydaných občanských průkazů a mají se postupně přestat používat jako hlavní identifikační a ověřovací prvek třeba při sjednávání bankovních smluv.

I to by však nyní podle vyjádření poskytovatelů bankovních nebo telekomunikačních služeb, které deník Echo24 oslovil, představovalo zásadní problém. Za současných okolností by totiž firmy neměly podle čeho klienta identifikovat v rejstřících státní správy. Rodná čísla využívá třeba insolvenční rejstřík nebo rejstřík exekucí.

„Nedokážu říct, jaké má ta změna na straně insolvenčního nebo exekučního rejštříku faktické náklady, neznám náklady každého jednoho systému ve státní správě,“ prohlásil Bartoš.

Do budoucna se počítá s tím, že poskytovatelé služeb nebudou smět rodné číslo klienta vůbec uchovávat, ale budou ho vést pod jinými unikátními kódy, které jim pro každou jednotlivou službu přidělí stát. V praxi: jeden kód pro pojišťovnu, druhý pro banku, třetí pro mobilního operátora a tak dále.

Zbytečně vysoké náklady, tvrdí pojišťovny a banky

Česká bankovní asociace, Česká asociace pojišťoven a Česká leasingové a finanční asociace redakci odpověděla, že si za výsledky Bartošem napadnuté analýzy, jež poukazuje na neuváženost připravovaného kroku, nadále stojí.

„Ceníme si postoje a nabídky diskuse o rušení rodných čísel ze strany pana ministra. Nadále si však stojíme za výsledky analýzy Grant Thornton, která vznikla nejenom proto, abychom zodpovědně svým členům pomohli zmapovat a porozumět dopadům plánované změny, ale také proto, že si autoři před 14 lety navrženého nového konceptu mnoha identifikátorů otázku nákladovosti a názoru občanů vůbec nekladli. Naším cílem tak je poukázat na zásadní rizika navrženého systému, jeho nepřehlednost a zcela zbytečně vysoké náklady,“ uvedly asociace ve společném vyjádření.

Vyhodíme za to až 400 milionů, říká prezident asociace mobilních operátorů

Problém v navržené změně vnímají také mobilní operátoři. Prezident Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund Echu řekl, že ve chvíli, kdy začne platit zákon, který znemožní od roku 2025 dávat rodné číslo na občanku, dojde k tomu, že operátoři a další firmy nebudou mít jak ověřit, zda daný zákazník není veden např. v insolvenčním či exekučním rejstříku.

„Stát sice počítá s tím, že rodné číslo nahradí tzv. BSI (bezvýznamový směrový identifikátor), nicméně určité části státu nejsou na nový systém připraveny a celý systém je zbytečně složitý,“ řekl Grund.

„Jako mobilní operátoři potřebujeme, aby stát na své straně nejprve splnil své domácí úkoly a vytvořil funkční systém. Stejně tak by se měl stát zajímat o dopady na straně soukromého sektoru. Je navíc hloupost dělat změny v informačních systémech a vyhazovat za to stovky milionů korun v době, kdy máme ekonomickou krizi a změna samotná nepřinese žádný významný benefit, který by převýšil hodnotu investovaných prostředků,“ dodává.

Všechny tři velké mobilní operátory by dle asociace vyšel přechod od rodného čísla na nový systém identifikátorů zhruba 300 až 400 milionů korun. „Bude to stát peníze, ale nepřinese to žádný benefit. Navíc už dnes se mluví o evropské digitální identitě (EU ID), která může být do budoucna přirozeným inovačním východiskem pro rodné číslo. Základní problém je v tom, že stát se málokdy zajímá o to, kolik jeho nápady stojí a jaké to může mít skutečné finanční dopady. 56 miliard korun je asi 5 600 korun na každého občana této země. Jsem přesvědčen o tom, že kdybyste se zeptali člověka na ulici, zdali je ochoten zaplatit 5600 korun za to, aby jeho rodné číslo nebylo uvedeno na občance, s úsměvem vám řekne, že ani náhodou.“

Bartoš neví, jaké budou náklady

Vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš chce podle svých slov do 1. července projednat, zda by nebylo vhodné znovu ukončení zápisu rodných čísel do občanských průkazů odložit. V minulosti k tomu došlo už opakovaně. Naposledy v roce 2021 ještě za vlády Andreje Babiše (ANO). Opatření zatím nebylo projednáno Národní ekonomickou radou vlády (NERV).

Žádná rodná čísla se neruší a rozhodně to nebude stát 56 miliard. Analýza, která se objevuje ve veřejném prostoru, je plná výpočtů, které se neslučují s realitou. Reálně jsme “schytali” začátek účinnosti zákona schváleného v roce 2009. Společně s DIA a MV teď prodiskutujeme…

— Ivan Bartoš (@PiratIvanBartos) May 26, 2023

Podle studie by změna IT systémů stála veřejnou správu 14,8 miliardy korun a soukromý sektor 41,4 miliardy korun. S tím Bartoš nesouhlasí. Neuvedl ale, jaké skutečné náklady by byly s útlumem rodných čísel podle ministerstva spojeny.

„Toto téma budeme diskutovat, a pokud se třeba ukáže, že tyto náklady, které souvisí s rokem 2025, jsou v danou chvíli v rámci rozpočtu neunesitelné, nebo dají se odložit, klidně touto cestou pojďmě, ale nemyslím si, že je do budoucna ta cesta správná, navíc ještě v momentě, kdy nám ty identifikátory nahradí něco jiného i třeba v evropském kontextu,“ dodal v závěru ministr.