Vládní dilema: vyšší daň z příjmu, nebo DPH? Zdražení dál roztočí inflaci

Hluboký strukturální schodek bude muset vláda pravděpodobně řešit už jen velmi nepopulárními kroky. Miliardy do rozpočtu může přinést i politicky ošemetné téma zvýšení základní sazby DPH. To jde proti dosavadnímu plánu ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), s podobným řešením však přicházejí ostatní strany vládní koalice. Od nich taky zaznívají návrhy na zvýšení daně z příjmu, což bylo dosud pro ODS zapovězené téma, jak píšeme zde. Jaké z řešení by mělo v praxi na běžné občany bolestivější dopad?

Stanjurova daňová reforma by měla spočívat ve zjednodušení systému sazeb. Aktuálně existují vedle základní 21procentní sazby DPH také dvě snížené. První snížená 15procentní, do které spadá většina potravin či některé zdravotnické pomůcky, a druhá snížená 10procentní sazba, pod kterou patří léky, kojenecká výživa, knihy, časopisy a také některé služby, jako jsou kadeřnické služby nebo stravování a podávání nápojů včetně točeného piva v restauracích.

Jednotná nižší sazba by podle plánů ministra financí mohla být na třinácti či čtrnácti procentech. Záleží hlavně na tom, jaké služby a zboží budou ponechané ve snížené sazbě. Do nejvyšší, jednadvacetiprocentní sazby by se tak mohla přeřadila část služeb a zboží, které v covidovém roce 2020 přesunula do nejnižší, desetiprocentní sazby, tehdejší vláda Andreje Babiše. Stanjura pak tvrdí, že jím navrhované změny u DPH by byly rozpočtově neutrální.

„Když si odmyslíme pojistné, na DPH vyberete do rozpočtu nejvíc peněz. Záleží na tom, jak se jednotlivé sazby nastaví a jaké položky do nich budou spadat. Sazby a jednotlivé položky můžete přeskupit tak, že žádný fiskální výnos nevznikne, a bude to rozpočtově neutrální, nebo můžeme dokonce dojít do mírně červených čísel, pokud bude tlak jednotlivých lobbistických skupin účinný,“ uvedl k tomu v diskusi v rámci Salonu Týdeníku Echo člen Národní ekonomické rady vlády Aleš Rod.

Podle platných pravidel nesmí být základní sazba DPH nižší než 15 procent a snížená sazba nesmí být nižší než pět procent. Je také přesně určeno, co všechno se do snížené sazby může zahrnout. „A u nás je praxe taková, že ne všechno, co je povolené, do snížené sazby spadá. Je tedy možné 10procentní sazbu zrušit, nechat jen 15procentní, a řadu komodit, které mohou být ve snížené sazbě a my je tam nemáme, tam přesunout. Takto si s tím můžete hrát a zůstanete rozpočtově neutrální. Anebo se rozhodnete zvýšit základní daň třeba na 22 procent, a pak vyberete mraky peněz navíc,“ řekl k tomu někdejší ministr financí Miroslav Kalousek.

A právě s návrhem zvýšit základní sazbu DPH přicházejí některé další strany vládní koalice. Hnutí STAN by základní sazbu chtělo zvýšit na 23 procent a zároveň je pro ponechání dvou snížených sazeb s tím, že do desetiprocentní sazby by se přesunuly základní potraviny. Podle propočtů by měly tyto změny přinést do rozpočtu zhruba 40 miliard korun ročně.

Stejně tak i TOP 09 vidí změny u daně z přidané hodnoty odlišně než Stanjura. „TOP 09 má odlišný pohled na výši výsledné snížené sazby ve výši 13 či 14 procent tak, jak ji navrhuje pan ministr. TOP 09 by ponechala současnou sníženou 10procentní sazbu s tím, že by do ní byly zařazeny pouze sociálně citlivé položky, například základní potraviny či léky,“ uvedl pro Echo24 místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miloš Nový. Zároveň by ale zástupci TOP 09 chtěli zvýšit základní sazbu na 22 procent.

Zvýšení základní sazby DPH vidí TOP 09 jako schůdnější možnost než vyšší zdanění příjmů, které naopak navrhují Starostové. „Jako TOP 09 preferujeme zdanění spotřeby před zdaněním výkonu, tedy zvýšení DPH před zvýšením příjmových dani. Byť se asi nevyhneme kombinaci obojího,“ řekl deníku Echo24 šéf poslaneckého klubu strany Jan Jakob. Více o daňových návrzích jednotlivých koaličních stran píšeme zde.

„Vyšší sazba DPH zvýší inflaci“

Například ekonom Lukáš Kovanda však upozorňuje na to, že zvýšení základní sazby daně na 23 procent by ještě posílilo inflační tlaky. Když už chce podle něj vláda zvyšovat daně, má raději upravit právě zdanění příjmů.

„Mnohem lepší alternativou – pokud už tedy vláda nevidí jiné východisko než zvyšování daní – je vrácení míry zdanění mezd zaměstnanců na úroveň před zrušením superhrubé mzdy či alespoň přiblížení k úrovni platné před tímto zrušením. Je to totiž alternativa, které je nejen ohleduplnější z hlediska inflačních dopadů, ale také alternativa ohleduplnější ryze sociálně,“ myslí si Kovanda.

„Jestliže by miliony zaměstnanců měli kvůli vyšší dani z mezd méně peněz k utrácení, omezením svých výdajů by mocně inflaci tlumili. Naopak, zvýšení základní sazby DPH představuje mocný proinflační činitel. Protože prodejci se budou snažit přenést co největší část daňového navýšení, ideálně navýšení celé, na své zákazníky, stejně jako dodavatelé na své odběratele. Plošně tak z tohoto důvodu dojde k navýšení cenové hladiny v době, kdy jak centrální banka, tak vláda v rámci své rozpočtové politiky by měly s inflací naopak bojovat. Centrální banka restriktivní měnovou politikou vysokých úrokových sazeb a vláda omezováním svých výdajů a krocením rozpočtového deficitu a veřejného dluhu,“ tvrdí ekonom.

ODS, která spolu s ANO a SPD v roce 2020 daňový balíček, který mimo jiné zrušil superhrubou mzdu, odhlasovala, zatím tvrdí, že úpravy v daních z příjmu neprovede. Naopak pro vyšší zdanění fyzických osob jsou Starostové, kteří mluví o tom, že pásma zdanění by mohla být mezi 17 a 21 procenty. Pro ty, kteří pobírají více než 160 tisíc měsíčně by pak mělo jít o 31 % s tím, že touto sazbou by se danila jen ta část příjmu, která je nad stanovenou hranicí. Daň z příjmu právnických osob by se mohla zvýšit o dvě procenta.

A pro zvýšení daně z příjmu a také pro progresivní daň jsou i lidovci. „U fyzických osob navrhujeme vrátit zdanění osob s příjmem nad 48násobek průměrné mzdy na úroveň před zrušením superhrubé mzdy, tedy zhruba k sazbě 27 procent. U méně vydělávajících osob pak navrhujeme zvýšení sazby o 1 nebo 2 procentní body oproti současnosti, což však bude stále o čtyři až pět procentních bodů méně než před zrušením superhrubé mzdy,“ řekl redakci poslanec za KDU-ČSL a člen rozpočtového výboru Michael Kohajda.