Kabinet sáhl i na daně z příjmů fyzických osob. Navýšil Babišovu progresi
VLÁDNÍ BALÍČEK
Poněkud nenápadně změnila vláda Petra Fialy i daň z příjmu fyzických osob. Ministerstvo financí do oznámeného daňového balíčku totiž prosadilo i lehkou změnu stávající progresivní daně, kterou zavedl už kabinet Andreje Babiše. Vyšší daň by podle návrhu vlády totiž měli platit ti, kteří vydělají trojnásobek průměrné měsíční mzdy. Předtím to byl čtyřnásobek.
Sazba daně z příjmů fyzických osob aktuálně činí 15 procent, vyšší daň 23 procent. Resort financí teď navrhuje, aby vyšší sazba dopadala na lidi už s trojnásobkem průměrné měsíční mzdy namísto čtyřnásobku. „Rozšiřuje se tím množina vysokopříjmových, kteří platí 23% sazbu daně z příjmů. Jde o solidární krok, aby se i vysokopříjmoví zaměstnanci více podíleli na konsolidaci veřejných financí,“ uvedl resort v příloze k balíčku.
Osobně mi nejvíc vadí nemocenská, vyšší progrese u DPFO a skromné úspory na výdajích.
— Miroslav Kalousek🇺🇦🇨🇿 (@kalousekm) May 11, 2023
Nicméně přesto pokládám téměř za zázrak, že se pět stran dokázalo dohodnout alespoň na tomhle. Uvědomme si, prosím, že nedohoda by znamenala rozpočtovou katastrofu. Teď hlavně nepovolit.
V současnosti zaměstnanec platí 23 procent daň z příjmů, které přesahují částku 161 300 korun. Do této sumy platí 15procentní daň. Nově by by se vyšší daň platila už od měsíčního příjmu 121 tisíc korun.
Úprava daně z příjmů fyzických osob má podle propočtu státní kase v následujících dvou letech 2,7 miliardy korun. Příští rok 1,8 miliardy a potom 0,9 miliardy.
Daň z příjmu fyzických osob zmínil ve svém vyjádření i exministr financí Miroslav Kalousek. „Osobně mi nejvíc vadí nemocenská, vyšší progrese u DPFO (daň z příjmu fyzických osob – poznámka) a skromné úspory na výdajích. Nicméně přesto pokládám téměř za zázrak, že se pět stran dokázalo dohodnout alespoň na tomhle. Uvědomme si, prosím, že nedohoda by znamenala rozpočtovou katastrofu,“ míní Kalousek.
Vládní konsolidační balíček má snížit schodek v příštím roce o 94,1 miliardy korun, v roce 2025 o dalších 53,4 miliardy korun, celkem tedy o 147,5 miliardy korun. Jeho cílem je snížit deficit veřejných financí z letošních 3,5 procenta HDP až na odhadovaných 1,8 procenta HDP v roce 2024 a 1,2 procenta HDP v roce 2025.
Vládní konsolidační balíček přinese zvýšení firemních daní, daně z tabáku, alkoholu a hazardu nebo daně z nemovitosti Zvýší se také odvody živnostníků a stát opětovně zavede nemocenské pojištění pro zaměstnance. Snížené sazby daně z přidané hodnoty (DPH) se sloučí na 12 procentech, dosud byly deset a 15 procent.
