,,Naše“ peníze. Vláda zvažuje omezit, jak lidé naloží se svým spořením

Vláda zvažuje, zda budoucí střadatele na penzi nedotlačit k tomu, jak se svými úsporami naloží. Lidovecký ministr práce Marian Jurečka opakovaně razí tezi, že penzijní připojištění či penzijní spoření mají sloužit k zajištění na důchod, jenže lidé si ho často naráz vybírají i v předdůchodovém věku. Zvažuje se tak, že by tomu stát učinil přítrž. Pokud by střádající nevyužili výplaty peněz ve formě renty, která by tak z jejich kapsy zvyšovala měsíčně vyplácený důchod, čekala by je výrazná penalizace.

Ministerstvo práce zvažuje přitvrzení pravidel pro spoření v takzvaném třetím důchodovém pilíři. Stát by budoucím střadatelům dal na výběr, že si buď nechají připlácet k důchodu měsíční rentu například po dobu deseti let, čímž si tak navýší pravidelný důchod, nebo se mohou rozloučit s částí naspořených peněz. Pokud by se totiž rozhodli vybrat naspořené peníze jednorázově, tedy z pohledu státu se špatným záměrem, sebral by jim státní příspěvek.

Právě „přitlačit“ na spořící v třetím pilíři navrhla vládě v doporučeních i Národní ekonomická rada vlády (NERV). „Cílem státní podpory spoření na stáří ve III. důchodovém pilíři je motivace k dodatečnému osobnímu finančnímu zajištění na stáří. Tento cíl však současné nastavení systému plní velmi nedokonale, protože naprostou většinu úspor ve III. pilíři si lidé nechávají vyplácet jednorázově, navíc spíše v počátcích svého důchodového období, takže úspory neplní zamýšlený cíl dodatečného zajištění do doby dožití,“ popisuje NERV myšlenku, která za návrhem stojí.

NERV tak doporučil vládě přitlačit na motivaci k výplatě formou měsíčních příspěvků k důchodu. „Jednou z řady možností, jak toho dosáhnout je například zatížit jednorázové výplaty zdaněním dříve získané státní podpory sazbou 50 % – 100 % a dřívějších úlev na dani z příjmů ze zaplacených příspěvků spořících a jeho zaměstnavatelů v minulosti,“ stojí v doporučeních NERV.

Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, podle statistik ministerstva financí mírně klesá. Na konci prvního čtvrtletí letošního roku si takto spořilo 4,363 milionu lidí. V transformovaných fondech, kam už lidé nemohou vstupovat, bylo koncem března 2,702 milionu lidí. Doplňkové penzijní spoření, které penzijní připojištění od roku 2013 nahradilo, má 1,661 milionu lidí.

Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie. Nové fondy už neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízí možné vyšší zhodnocení. Lidé se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994. Z původních 44 fondů jich zbylo devět.

Do legislativy by se návrh postihující výběr celého důchodového spoření měl dostat skrze pozměňovací návrh k novele zákona o penzijním spoření a připojištění, jak potvrdil deníku Právo mluvčí ministerstva práce Jakub Augusta. Pozměňovací návrh by mělo vypracovat ministerstvo financí.

Měnit se má i výše samotného státního příspěvku ke spoření. Měl by tak motivovat k ukládání vyšších částek. V současnosti stát vyplácí podporu penzijního spoření při minimálním měsíčním vkladu 300 korun, v takovém případě je příspěvek 90 korun. Maximální výše 230 korun dosáhne státní příspěvek při vkladu 1000 korun měsíčně. V budoucnu by mohl nárok na příspěvek vznikat až od měsíčního vkladu 500 korun, kdy by činil 100 korun. S každou další stokorunou vkladu by se státní příspěvek zvyšoval o 20 korun, maximální výše 340 korun by dosáhl při měsíčním vkladu 1700 korun a více.