Pekarová chce jít do eurovoleb jako Spolu. Bez nás budete mít nula mandátů, říká Zahradil

SPOLU A EUROVOLBY

Pekarová chce jít do eurovoleb jako Spolu. Bez nás budete mít nula mandátů, říká Zahradil
Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a Jan Zahradil (ODS). Foto: PSP ČR
1
Domov
Jan Křovák
Sdílet:

Šéfka TOP 09 a předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová chce, aby subjekty koalice Spolu kandidovaly ve volbách do Evropského parlamentu opět společně. Proti tomuto spojení se ostře ohradil nynější europoslanec za ODS Jan Zahradil. Podle něj se chce TOP 09 pouze přiživit na síle ODS. Bez nás budete mít nula mandátů, vzkazuje Zahradil. Podobně už dříve hovořili i další europoslanci z ODS.

Pekarová Adamová v pořadu 360° na CNN Prima NEWS uvedla, že by byla radši, kdyby strany sdružené v koalici Spolu (TOP 09, ODS, KDU-ČSL) tuto formaci zachovaly i pro Evropské volby, které se konají v červnu příštího roku. „Ukázali bychom tak jednotu naší koalice. Už v místních volbách jsme prokázali, že jsme schopní překonávat rozdíly. Před krajskými a senátními volbami by bylo záhodno posílit značku SPOLU,“ míní Pekarová Adamová, podle níž je však strana připravena kandidovat i samostatně.

„Jsme proevropští, to je naše výhoda. Nebojím se ani této varianty,“ dodala předsedkyně TOP 09 s tím, že o podobě kandidátky se bude jednat celé léto. O potenciálních konkrétních kandidátech nicméně Pekarová Adamová mluvit nechtěla.

Proti možnosti kandidovat Spolu do Evropského parlamentu se dlouhodobě ozývají někteří politici ODS (psali jsme například zde). Na slova Pekarové Adamové zareagoval nynější europoslanec Zahradil na sociální síti X. „Jistěže chce v koalici – jinak je budoucí počet europoslanců TOP 09 nula. Jen nevím, proč by měla ODS znovu pomoci k mandátu třeba Luďku Niedermeyerovi,“ uvedl Zahradil, který sám už znovu do Evropského parlamentu kandidovat nebude.

Pan Zahradil by se měl zrelaxovat, říká Zdechovský

Pekarová Adamová zároveň v rozhovoru na CNN Prima News uvedla, že TOP 09 je jednoznačně pro přijetí eura. „Přijetí eura by bylo přínosem pro ekonomiku i pro lidi,“ uvedla šéfka TOP 09 s tím, že lidé díky tomu dosáhnou vyšší platy i lepší životní úroveň. I na to zareagoval Zahradil. „Pokud jde o přijetí eura, jen bych podotkl, že ‚až se o tom budeme bavit příště, vy už u toho, paní předsedkyně, nebudete‘,“ uvedl Zahradil v narážce na legendární reklamu na barvu Antirezin.

Europoslanec za třetího člena Spolu, tedy KDU-ČSL, Tomáš Zdechovský pro Echo24 řekl, že naštěstí Zahradil o ničem nerozhoduje. „A ani nevím o tom, že by se za ODS jakkoliv na volbách podílel. Nyní jsme ve fázi analýz a musíme zvážit všechna pro a proti. Podle toho se rozhodneme,“ řekl pro Echo24 Zdechovský. „Pan Zahradil by si měl najít nějaké klidné místo na Vysočině a zrelaxovat. On byl už proti koalici Spolu. Kdyby ho ODS poslechla, tak teď mohou tak pricmrndovat Babišovi spolu s Piráty,“ řekl Zdechovský s tím, že v ODS je podle něj řada „chytrých lidí, kteří chápou, o co se ve volbách do EP hraje“.

O tom, zda koalice Spolu bude kandidovat v eurovolbách v tomto formátu, se má rozhodnout na podzim, respektive do konce září. V červenci mělo proběhnout v rámci Spolu další kolo vyjednávání. Europoslanec za ODS Alexandr Vondra už dříve pro Echo24 řekl, že je proti společné kandidatuře. „Já se svým názorem netajím. Je to jiný typ voleb. Spolu je projekt, který má velký smysl do parlamentních voleb, ale tohle je zkrátka něco úplně jiného, jsme každý v jiné frakci. Jsem k tomu velmi rezervovaný, na tom se nic nemění,“ řekl pro Echo24 Vondra.

Volby v Evropské unii se konají každých pět let na základě všeobecného hlasovacího práva. První eurovolby proběhly v Česku krátce po vstupu Česka do EU v roce 2004. Příští rok proběhnou volby 7. – 8. června. Při volbách do Evropského parlamentu se sestavuje v celé zemi jedna kandidátní listina, která nahrává celostátně známým politikům.

Například právě zmíněný Vondra kandidoval v roce 2019 z nevolitelného 15. místa díky možnosti kroužkování se dostal až na místo druhé a získal europoslanecký mandát. Volební účast je při volbách do Evropského parlamentu tradičně nízká, pohybuje se okolo 28 procent. Výjimkou byl rok 2014, kdy byla účast dokonce jen 18,2 procenta.

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články