Postpandemická práce. Zastihla nás epidemie lenosti a eroze píle?

ESEJ TEREZY MATĚJČKOVÉ

Postpandemická práce. Zastihla nás epidemie lenosti a eroze píle?
Ze statistik v západní Evropě vyplývá, že čím lépe jsou lidé zajištěni, tím více přesčasů. Nemoci z práce a z přepracování jsou na vzestupu zvlášť ve vyšších socioekonomických třídách. Na snímku manuální práce uprostřed pandemie covidu. Káthmándú 9. května 2021. Foto: Profimedia.cz
2
Týdeník
Tereza Matějčková
Sdílet:

V první fázi se třískalo dveřmi, v druhé se elegantně mizelo, ale ten závěr je hořký. Prý jsme líní. Takto lze v několika heslech shrnout náš vztah k práci v průběhu pandemických vln i po nich.

Připomeňme, že ještě během pandemie začaly hlásit Spojené státy i některé evropské země množící se výpovědi ze stávajících pozic. Fenomén přerostl ve vlnu výpovědí, pro niž se uchytil poetický výraz: velká rezignace. Lidé prý přehodnocují, kým že chtějí být. Jenže rezignovaní byli už po několika měsících na nových pozicích.

Takže se nic nestalo? Ne tak docela. Brzy se začaly ozývat další hlasy. „Dobře, začali znovu pracovat, ale ekonomika stagnuje.“ Možná to bude souviset s tím, že leckdo po pandemii není ochoten navázat na předpandemické tempo. I tento posun si vysloužil poetické označení: tichá rezignace. „Ztišení“ zaměstnanci netřískají dveřmi, jen se umenšují. Pracují právě tolik, aby nepřišli o místo.

Uběhlo několik dalších měsíců a místo sociologů se do debaty zapojili ekonomové. Zjevně mají menší smysl pro lyriku i existenciální zápletky. V kontextu Francie zvolili sousloví „epidemie lenosti“. V Německu se začalo hovořit o erozi píle a nedávno se připojila Eva Zamrazilová. „Kladu si otázku, zda trh práce v Česku nezačíná být napjatý proto, že lidé nejsou ochotni pracovat tak intenzivně jako dřív nebo jako v jiných zemích. Preferují volný čas a dodatečný výdělek je tolik nezajímá,“ pronesla viceguvernérka ČNB v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Řeči o lenosti vyvolaly rozpaky. Prý nezohledňují, že se lidé na svá pracoviště vrátili mnohdy nalomeni. Hovoří se o nárůstu nemocnosti fyzické i psychické. A není nakonec správné pracovat méně, zato se více věnovat rodině? Do toho se stále častěji ozývá požadavek na čtyřdenní pracovní týden. S pozoruhodným příspěvkem se do debaty zapojila německá publicistka Teresa Bückerová.

Německá publicistka Teresa Bückerová.
Německá publicistka Teresa Bückerová. Foto: Profimedia.cz

Sepsala bestsellerovou knihu Všechen čas. Otázka moci a svobody (2022), v níž se pozastavuje nad neschopností pochopit, že volný čas není ztracený. Opak je pravda: právě v tento čas se nám dějí události pro náš život nejpodstatnější.

Celý esej si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo od středečních 18.00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články