AfD raketově stoupá v průzkumech. Jde o přívržence krajní pravice, tvrdí kontrarozvědka

Většina Němců očekává, že se pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD) ujme vlády nejméně v jedné ze tří spolkových zemích, ve kterých se v letošním roce konají regionální volby. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu institutu YouGov pro agenturu DPA. Zemské volby se v září konají v Sasku, Durynsku a Braniborsku. Ve všech třech regionech je AfD podle sondáží nejsilnější politickou stranou. Celostátně získala v průzkumu AfD 23 procent, což je výrazný nárůst od posledních voleb, kdy získali 10,3 procenta v roce 2021, píše server Deustche Welle.

O AfD se dlouhodobě zajímá Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), což je německá civilní kontrarozvědka, a také tajné služby spolkových zemí. Kontrarozvědka v oficiální statistice započítává členy strany jako přívržence krajní pravice. V hledáčku tajných služeb je i mládežnická organizace AfD Mladá alternativa (JA).

Na 53 procent Němců považuje za pravděpodobné, že AfD alespoň v jedné spolkové zemi získá absolutní většinu, která jí vynese premiérské křeslo. Ve východním Německu, které je baštou AfD, je o takovém vývoji přesvědčeno 58 procent obyvatel. Jako nepravděpodobný takový scénář vnímá 32 procent Němců.

V Sasku, které sousedí s Českem a kde v koalici se Zelenými a liberálními svobodnými demokraty vládne konzervativní premiér Michael Kretschmer z Křesťanskodemokratické unie (CDU), by podle aktuálního průzkumu agentury Civey a deníku Sächsische Zeitung získala AfD 37 procent hlasů. Druhá by skončila CDU s 33 procenty. Do zemského sněmu by se dostali ještě postkomunistická Levice s osmi procenty a Zelení se sedmi procenty, naopak sociální demokraté (SPD) se třemi procenty a liberálové s jedním procentem by v saském zákonodárném sboru nezasedli.

AfD s 34 procenty vede průzkumy také v Durynsku, kde doposud vládne levicový premiér Bodo Ramelow společně s SPD a Zelenými. V Braniborsku, kde je u moci sociálnědemokratický premiér Dietmar Woidke v koalici s CDU a Zelenými, průzkumy rovněž ovládá AfD s 27 procenty.

I přes očekávaná volební vítězství bude mít AfD problém najít koaličního partnera, protože ostatní strany s ní jako krajně pravicovou spolupracovat odmítají. To, zda se AfD skutečně dostane k moci, bude podle analytiků záviset na CDU. Ta doposud tvrdí, že je „protipožární zdí“, která Německo před AfD chrání. Některé výroky konzervativních představitelů včetně šéfa CDU Friedricha Merze ale vyvolávají otázky, zda unie slib dodrží. Podle průzkumu YouGov 42 procent Němců nevěří tomu, že CDU závazku nespolupracovat s AfD na spolkové a zemské úrovni dostojí. Na 36 procent Němců je naopak přesvědčeno, že CDU koalici s AfD odmítne.

Alternativa pro Německo dosáhla v loňském roce řady úspěchů na komunální úrovni. V létě získala prvního starostu na plný úvazek, a to v sasko-anhaltském městě Raguhn-Jessnitz, a v prosinci ve volbách v saské Pirně první křeslo primátora. AfD už dříve měla zvolené starosty v Braniborsku a Durynsku, žádný z nich ale nezastával tuto funkci na plný úvazek. V durynském okrese Sonneberg zase AfD ovládla úřad zemského rady, jak se post šéfa zemského okresu nazývá.

AfD je na vrcholu popularity také na spolkové úrovni, kde je se zhruba 23 procenty druhá za konzervativní unií CDU/CSU, která má okolo 32 procent. AfD se netají mocenskými ambicemi a v roce 2025 chce pro spolkové volby jmenovat svého kandidáta na kancléře.