Masoví vrazi: globální patologie dorazila do Prahy

Dlouho se zdálo, že řádění hromadných střelců je jev, který se České republiky netýká. Zprávy o masových vraždách většinou přicházely zpoza hranic, většinou z USA, ale někdy i z bližších krajin. Česko sice zažilo vraždu několika lidí v Uherském Brodě a v ostravské nemocnici, v obou případech ale šlo o duševně narušené jedince s historií předchozích problémů. To útok na Filozofické fakultě UK odpovídal schématu známému právě ze Spojených států. Mladý muž netrpící zjevnou duševní poruchou spáchá hromadnou vraždu na vzdělávací instituci. K tomu je třeba připočíst místo masakru. Známá budova věhlasné fakulty v samém středu historické Prahy. To vše se spojilo ve vyvolání národního traumatu.

První americkou školní střelbou byl masakr na Texaské univerzitě 1. srpna 1966. Bývalý mariňák Charles Whitman v ranních hodinách ubodal svou matku a manželku a následně odjel do areálu univerzity v Austinu. Tam se zabarikádoval na vrcholu devadesátičtyřmetrové hlavní budovy, odkud postřílel patnáct lidí a dalších 31 zranil, než se k němu dokázala dostat policie a zabít ho. V té době šlo o nejhorší takovýto masakr v amerických dějinách.

Za přelom v historii masových střeleb je považován masakr na střední škole v Columbine ve státě Colorado. Dva žáci Eric Harris a Dylan Klebold zabili 20. dubna 1999 třináct lidí a následně spáchali sebevraždu. Byla to první takováto událost v době 24hodinového zpravodajského cyklu, rozpoutala se mediální mánie. Každý detail života Harrise a Klebolda byl rozpitván, neustále se spekulovalo o jejich motivech a z mladých vrahů se staly ponuré celebrity.

Právě Columbine se často uvádí jako příklad potřeby informovat o těchto událostech velmi opatrně. Se střelbou v Coloradu začala nové éra masových vražd, kdy mediální cirkus inspiroval k podobným hrůzným zločinům nespočet dalších v Americe i jinde ve světě. Vžil se pro to termín efekt Columbine.

I v Česku se nyní řeší, že informovat o motivech střelce je třeba velmi opatrně, právě aby se zabránilo inspiraci ostatních. Že je přezkum motivu ale někdy užitečný, ukazují případy útoků na základně Fort Hood (2009, 14 mrtvých, 32 zraněných), v San Bernardinu (2015, 14 mrtvých, 24 zraněných) a v nočním klubu v Orlandu (2016, 49 mrtvých, 58 zraněných). Všechny tyto případy spojuje to, že šlo o islamistické teroristické útoky, což ale média nejdřív tajila.

Celý text si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od středečních 18.00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.