Tragédie na fakultě: zásadní momenty, které vyvolávají otázky

Česko zažilo tragédii, jakou dosud nepoznalo. Připravila o život nevinné lidi, vyvolala šok a přinesla strach do společnosti, která žila v přesvědčení, že je v poměrně klidné zemi před podobným otřesným útokem v bezpečí. Kromě toho však bezprecedentní situace vyvolala zcela přirozeně i řadu otázek, jak se mohlo něco takového stát a zda se v dané situaci postupovalo opravdu nejúčinněji.

Pochybnosti vycházejí jak z řad některých expertů, tak i od lidí, kteří byli sami hrůznému útoku přímo vystaveni. Přes snahu shazovat vyslovované pochybnosti jako pouhé hledání senzace či viníků může jít o zásadní aspekt. Lze se v budoucnu podobným situacím lépe bránit?

Zásadním vodítkem při artikulaci pochybností je časová osa policejního pátrání a následného zásahu, jak ji zveřejnila sama policie. Především z ní totiž vyplývá několik nejasností, které do situace vnášejí rozdílné pohledy svědků či chybějící detaily, jež budí otázky nad správností organizace či včasnosti některých rozhodnutí. Všechno přitom začíná už o několik dní dřív na zcela jiném místě.

V pátek 15. prosince hlásí svědkyně střelbu v pražském Klánovickém lese, děsivý čin za sebou nechává dvě oběti, dvaatřicetiletého muže a jeho teprve dvouměsíční dceru. Začíná rozsáhlé pátrání, les pročesávají stovky policistů a další pracují na analýze důkazů. Už zde se mezi podezřelé dostává podle šéfa oddělení vražd pražské policie Aleše Stracha budoucí hromadný vrah na Filozofické fakultě UK. Jenže okruh podezřelých je enormní, čítá i po zúžení čtyři tisíce lidí; k zabránění další tragédie chybí podle vyšetřovatelů několik dní. Policie na počátku stanovila tři základní vyšetřovací verze, zaprvé vztahovou, tedy související s někým z rodiny, známých či spolupracovníků, zadruhé verzi počítající se vztahem k místu a vznikem náhodného konfliktu, zatřetí motiv bez jakékoli vazby na místo i zavražděného. To, že je s případem zřejmě spojen stejný pachatel, až později potvrzuje balistická expertiza zbraně nalezené v domě vraha z fakulty. Následně se podle médií objevuje i dopis, v němž se pachatel ke klánovické vraždě přiznává.

O necelý týden později, ve čtvrtek 21. prosince ve 12.26, zaznamenává policie první tísňové volání. Na linku 158 volá žena, že čtyřiadvacetiletý muž z Hostouně na Kladensku se chystá spáchat sebevraždu a mohl by být na cestě do Prahy. Záchranná služba, policisté a hasiči dorazí za několik desítek minut k němu domů, přičemž nalézají jeho otce ve sklepě mrtvého a v objektu zjišťují zařízení, které připomíná nástražný výbušný systém. Ve 13.15 vyhlašují po podezřelém muži celostátní pátrání.

V tu dobu už je ale hledaný na cestě do Prahy. Zbrojní průkaz si pořídil teprve před půlrokem, celkem měl zaregistrováno sedm legálně držených zbraní. A možná i z toho důvodu byl mezi vybranými osobami, které mohou mít něco společného s klánovickou vraždou.

Někdy v tu dobu přichází jeden ze zásadních momentů vyvolávajících otázky.

Celý text včetně časového sledu událostí si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od středečních 18.00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.