Sedmdesát miliard je jen první krok. Vláda chce podobně škrtat i v dalších letech

VEŘEJNÉ FINANCE

Sedmdesát miliard je jen první krok. Vláda chce podobně škrtat i v dalších letech
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Foto: Radovan Jelen
1
Ekonomika

Jan Křovák

Vláda Petra Fialy v čele s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS) chystá tzv. konsolidační balíček s cílem snížit strukturální schodek státního rozpočtu. Experti nicméně upozorňují, že 70 miliard jednoznačně nebude stačit na reálné zlepšení veřejných financí. Ministerstvo financí pro deník Echo24 uvedlo, že výrazné škrty budou pokračovat i v dalších letech. Nastavené tempo považuje jak MF, tak Národní rozpočtová rada (NRR) za adekvátní.

Ministr Stanjura uvádí, že konsolidační balíček představí v průběhu jara. MF díky němu chce snížit schodek státního rozpočtu o jedno procento HDP, tedy zhruba 70 miliard. Stanjura dodává, že zhruba dvě třetiny chce najít na straně výdajové, zbylou třetinu pak na straně příjmů. Mluví se například o sjednocení nižší sazby DPH, vyšších odvodech pro OSVČ, zrušení školkovného a různých daňových výjimek. Experti, které oslovil deník Echo24, přitom upozorňují, že vláda by měla balíčky v podobné výši přijímat každý rok do konce svého mandátu (psali jsme zde).

Hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček pro Echo24 uvedl, že ekonomiku by vláda neměla vystavovat šokové terapii, v rámci které by se strukturální schodek vyrovnal v jednom roce. „Konsolidace veřejných financí by se naopak měla rozložit do delšího časového období, tak aby přijímané restrikce příliš nepoškozovaly naše hospodářství. Snížení strukturálního schodku o 70 miliard korun během jediného roku bych považoval za rozumné tempo konsolidace. Je však zapotřebí v tomto tempu pokračovat i v následujících letech, tak abychom přibližně za 3 roky měli nejvážnější problémy vyřešené,“ uvedl Křeček.

Podobně hovoří i hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka. „Úspěch záměru by zároveň byl i vítaným signálem v oblasti uzdravení veřejných financí. Pokud by podobné úsporné balíčky dokázala vláda prosadit v každém roce svého působení, dokázala by vyřešit vysoký strukturální schodek českých veřejných financí. Což je v současné době jednou z největších výzev,“ uvedl pro Echo24 Peterka s tím, že by zároveň by došlo k ztlumení inflačních tlaků plynoucích z velmi expanzivní fiskální politiky v posledních letech.

To nyní pro Echo24 potvrdil i mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss s tím, že avizovaných 70 miliard je záměr pouze na rok 2024. „Ekonomičtí experti v čele s Národní rozpočtovou radou považují nastavené tempo konsolidace za adekvátní. V dalších letech je podle MF vhodné se započatou konsolidací veřejných financí pokračovat tak, abychom začali opět plnit požadavky pro strukturální saldo dané evropskou legislativou a v ideálním případě směřovali zpět ke strukturálně vyrovnaným veřejným financím,“ uvedl Weiss.

Pozitivní dopad některých opatření se projeví v horizontu několika let

„Tím si jednak připravíme půdu pro vyrovnání se s dalšími možnými externími šoky v budoucnu, ale také s očekávanými dopady stárnutí obyvatelstva,“ dodal Weiss s tím, že na druhou stranu se budou muset veřejné finance vypořádat s politikou snižování dopadů klimatické změny či s novou bezpečnostní realitou a energetickou situací v Evropě, které přinesou potřebu mimořádných investic například do modernizace armády a projektů na diverzifikaci energetických zdrojů.

„Podíváte-li se na vládou projednávaná konsolidační doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV), obsahují i celou řadu střednědobých opatření strukturálního charakteru s postupným náběhem a pozitivními dopady na státní rozpočet v horizontu několika let. Předpokládáme tedy, že aktuální debata přinese základy pro pokračování konsolidace veřejných financí také po roce 2024,“ uvedl pro Echo24 Weiss.

Člen NRR Petr Musil pro deník Echo24 řekl, že za skutečně konsolidované veřejné finance bude NRR považovat stav, kdy by strukturální schodek státního rozpočtu byl nulový, jakkoli zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je méně přísný a toleruje strukturální schodek i do 1 procenta HDP za splnění určitých podmínek.

„Jinými slovy, státní rozpočet by měl být nastaven tak, aby v dobrých časech vytvářel přebytky pro časy špatné, kdy je naopak případné schodkové hospodaření legitimní. Státní rozpočet má fungovat jako nástroj makroekonomické stabilizace v rámci fiskální politiky,“ uvedl Musil. „Takovou funkci může dlouhodobě plnit právě pouze za předpokladu, že dosahuje strukturálně vyrovnané bilance příjmů a výdajů. K takovému stavu podle nás vede kombinace opatření jak na straně výdajů, tedy úspory, tak na straně příjmů, respektive jejich posílení,“ dodal Musil.