„Největší idioti jsou muži. Ženy jsou v průměru schopnější,“ říká německý profesor

Krátce před svým odchodem do důchodu v roce 2018 se musel Norbert Bolz, profesor mediálních studií na Technické univerzitě v Berlíně, zodpovídat rektorovi za své provokativní tweety. Dnes patří k nejhlasitějším kritikům vysokoškolského prostředí a současné politiky. Zatímco mnozí ho obviňují, že se v posledních pěti letech zradikalizoval, on tvrdí, že si pouze užívá absolutní svobody člověka, který se již nestará o svůj společenský status. S Norbertem Bolzem hovoříme u příležitosti vydání jeho nové knihy Starý bílý muž: obětní beránek jednoho národa.

Vy poznamenáváte dvě věci, které je třeba podle mě propojit. Zaprvé docházíte ke smutnému závěru: myšlení ztratilo své velké osobnosti. A zadruhé říkáte, že univerzity už nejsou líhní géniů, ale šílenství. Co myslíte tím šílenstvím?

Mám na mysli levicovou ideologii, to, co se dnes označuje slovem „woke“. Filozofie na kampusech zdegenerovala v levicovou ideologii a zcela, a tím míním opravdu zcela, se odpoutala od myšlení. Počátky tohoto šílenství sahají do minulosti. Bomby sestrojené v osmašedesátém vybuchují až dnes. Ale tehdy ještě existoval intelektuální odpor. Levicová kritika společnosti byla navíc promyšlená. Ve svém komunistickém směřování byla možná fanatická, ale vyrůstala ze solidního intelektuálního zázemí. Vycházely brilantní knihy. Lukácsovy Dějiny a třídní vědomí letos slaví sto let a ta kniha zůstala nepřekonatelná. Levice za posledních sto let nepřišla s žádným novým výkladem moderní společnosti. Pak se asi budeme těžko divit, že současné formy protestu jsou veskrze bezduché. Jsou to slepence pocitů, většinou hořkosti, postrádají jakýkoli intelektuální základ. Proto se současní levičáci obracejí na slovník šedesátých let.

Zmiňujete pojem represivní tolerance od Herberta Marcuse. Vy jej spojujete s cancel culture, s přesvědčením, že ve jménu vyššího dobra lze omezovat svobodu projevu, což podle vás znamená: netolerance k pravicovým názorům, nekritičnost k levicovým.

Ano, nevím, jak je to u vás, ale v Německu je tento dvojí metr hmatatelný. Ale hlavně je třeba říct, že tehdejší představitelé Frankfurtské školy, včetně Herberta Marcuseho, se pohybovali na zcela nesrovnatelné úrovni s čímkoli, co vidíme dnes. Tehdy se lidé ještě přeli, argumentovali. Existovali ultralevicoví profesoři, zvlášť na mé univerzitě v Berlíně, ale byli tu i konzervativní profesoři, kteří tomu vzdorovali, aniž se na ně pohlíželo jako na padouchy. Tehdy se ještě vedly diskuse. A polemika, to je boj, který nerozděluje, ale spojuje. Navíc kultivuje. Jedna strana si totiž cení té druhé, jinak to nefunguje. Určitě znáte diskusi Gehlena s Adornem. To byly skutečné intelektuální události. To vše se dnes rozpadlo.

Často mluvíte o infantilizaci. Ostatně tímto směrem šla i rada od Jacoba Taubese: Nebuďte dětinský…

To je skutečně zásadní bod. V naší společnosti se už nedospívá.

Proč tomu tak je? Jste mimo jiné mediální vědec. Média jsou obviňována z mnoha věcí… Lze jim připsat i tuto infantilizaci?

Byl bych opatrnější. Myslím, že infantilizace má dva důvody. Jedním z nich je přílišná délka vzdělávání. Dnes chodíte do jeslí, do školky a už tam člověka učí takzvaně správně myslet, hned vás vedou za ručičku. Následuje škola, univerzita. Učíte se myslet politicky korektně, užívat genderově spravedlivého jazyka. Dnes už vám na základní škole budou tvrdit, že pohlaví si vybíráte. Tak se člověk může dožít třicítky, aniž zavadí o realitu. Máme pak co do činění s lidmi, kteří jsou třeba i vzdělaní, ale mají naprosto nereálné představy o sobě a světě. Nikdy nemuseli pořádně pracovat, jsou zaměstnaní v různých projektech, grantech, žijí ze stipendií, mnozí nezaloží rodinu, žijí ve vysněném světě svých takzvaných diskurzů. Takto to můžete dotáhnout až do vlády. Podívejte se na německé politiky. Jsou výřeční, pár hesel pochytili na doktorském semináři a kariéra může začít. Tváří se, jako by moudrost polykali po lžících, ale ve skutečnosti nemají o ničem ponětí.

Celý rozhovor si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od středečních 18.00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.