Střežené tajemství covidu. Teorie o úniku z laboratoře už není konspirací

TABU O VZNIKU COVIDU

Střežené tajemství covidu. Teorie o úniku z laboratoře už není konspirací
Přestože nepřímé důkazy svědčily o nutnosti brát hypotézu o laboratorním úniku vážně, čínská vláda, americký medicínský establishment a média se spojily, aby z toho vytvořily tabu. Každý pro to měl vlastní důvody. Na ilustračním snímku lockdown v pražském metru. Foto: Radovan Jelen
2
Týdeník

Ondřej Šmigol

Předminulý víkend přišel deník Wall Street Journal s opravdu závažným zjištěním. Americké ministerstvo energetiky se domnívá, že covid-19 pravděpodobně unikl z laboratoře. Na první pohled se může zdát, že ministerstvo energetiky nemůže o virech nic vědět. Opak je však pravdou. Spadá pod něj totiž Lawrence Livermore National Laboratory. Toto výzkumné středisko, založené v roce 1952 v reakci na odpálení sovětské atomové bomby, patří mezi špičková vědecká centra. Jeho součástí je takzvaná Divize Z, přísně utajované pracoviště, které má na starosti monitoring zbraní hromadného ničení.

Původně mělo sledovat právě vývoj sovětských jaderných zbraní, proto spadá pod ministerstvo energetiky, které v USA má na starosti vše atomové, časem však rozšířilo svou pozornost i na chemické a biologické hrozby. Ministerstvo navíc disponuje vlastní tajnou službou zaměřenou na biologická, jaderná a chemická nebezpečí. Pokud tedy tvrdí, že koronavirus unikl z laboratoře, je třeba to brát vážně.

Kritici upozorňují, že ministerstvo energetiky si je svými závěry „málo jisté“. Navíc z ostatních 17 organizací, které tvoří americkou zpravodajskou komunitu, se naprostá většina kloní k verzi, že covid je přírodního původu, nebo ani k jedné z variant. Výjimkou je FBI, jež dospěla se „střední jistotou“ ke stejnému názoru jako ministerstvo energetiky již v roce 2021. Lze ale namítnout, že ty agentury, které se drží teorie o přírodním původu, to rovněž tvrdí s „malou jistotou“. Ve skutečnosti si nikdo není jist ničím.

Hlavním přínosem analýzy ministerstva energetiky, která je tajná, takže kromě závěru o ní nevíme vůbec nic, je, že z možnosti úniku covidu z laboratoře se definitivně stává respektovaná teorie, jež stojí za zvážení a lze o ní mluvit ve slušné společnosti.

Při zpětném pohledu je jasné, že tomu tak mělo být od začátku. Vždy bylo nanejvýš podezřelé, že koronavirus, nejspíš netopýřího původu, se poprvé objevil ve městě, kde sídlí obří laboratoř na výzkum netopýřích koronavirů. K tomu je potřeba připočítat několik dalších skutečností. Zaprvé bezpečnostní opatření ve wuchanské laboratoři byla nedostatečná. Jak přiznala šéfka výzkumu koronavirů ve Wuchanském institutu virologie doktorka Čeng-li Š’, výzkum probíhal v laboratořích úrovně BSL-2, což odpovídá zabezpečení průměrné zubařské ordinace.

Zadruhé, úniky nebezpečných nemocí z laboratoří, i když se nedějí každý den, nejsou velkou vzácností. Například v roce 1971 se při experimentu v sovětské laboratoři nakazilo deset lidí pravými neštovicemi a tři zemřeli. V roce 2007 unikla z britské laboratoře slintavka a kulhavka, vybito bylo následně 2160 zvířat v okolí. Samotným Číňanům utekl SARS z laboratoře hned dvakrát. Lidstvo mělo spíš štěstí, že žádný z těchto incidentů nepřerostl v opravdovou krizi.

Přestože nepřímé důkazy svědčily o nutnosti brát hypotézu o laboratorním úniku vážně, čínská vláda, americký medicínský establishment a média se spojily, aby z toho vytvořily tabu. Každý pro to měl vlastní důvody.

Celý text Ondřeje Šmigola si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo od středečních 18.00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.