Neslavné odcházení Miloše Zemana
ZEMANŮV KONEC NA HRADĚ
Ve chvíli pondělní uzávěrky nového vydání Týdeníku Echo zbývaly prezidentu Miloši Zemanovi na Pražském hradě už jen poslední dva dny. S funkcí se rozloučil rozhovorem pro televizi CNN Prima. Ten rozhovor je velmi upřímný. Miloš Zeman si na nic nehraje. Nijak se nestylizuje, ba dokonce zcela otevřeně přiznává a pojmenovává věci, které byly po roky jeho vládnutí zjevné.
Podstatu Zemanova prezidentování trefně popsal v minulém vydání Týdeníku Echo v textu Přátelé a nepřátelé Miloše Zemana kolega Martin Weiss. Sám Zeman k tomu posledními rozhovory, především tím zmíněným pro Primu, napsal jakési post scriptum. Ten rozhovor ukazuje podstatu Zemanova úřadování a obecně politický styl.
Politici se s velkou měrou zjednodušení dají rozdělit na ty, kdo berou moc jako prostředek k prosazení svých představ nebo zájmů, a na ty druhé, pro něž je cílem moc sama o sobě a už vlastně nemají nic, k čemu by ji využili. První dva čeští prezidenti, Václav Havel a Václav Klaus, patřili bezpochyby do první kategorie. Měli své vize, představy, zájmy a moc, kterou drželi, využívali k jejich prosazení. A to oba kromě moci formální disponovali i velmi výrazným neformálním vlivem.
Havlovci i klausovci byli a jsou reprezentanti určitých představ o světě. Byť se u obou mužů s věkem a délkou pobytu v politice vyvíjely. Ani v jednom případě bohužel ne směrem k lepšímu. Raný Havel i raný Klaus byli nesrovnatelně lepší než pozdní Havel a pozdní Klaus. Pořád ale sledovali nějaký cíl.
Celý komentář Lenky Zlámalové si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od středečních 18.00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.