Účelovka. Proč vláda tolik tlačí na změnu volby Rady ČT

Po prezidentské volbě má vládní koalice dost naspěch. Člověk může nebo nemusí souhlasit se způsobem, jakým uchopila rozpočtové výdaje, že v legislativní nouzi upravuje důchody. Ale snad uzná, že u státního rozpočtu je spěch namístě. Kdy naopak člověka zarazí, jaké priority pětikoalice má, je pohled na program mimořádné schůze svolané na druhý březnový týden. Koalice se tu bude zasazovat o něco, z čeho se důchodce nenají a rozpočet nezasanuje: o změnu způsobu volby do televizní a rozhlasové rady.

Hlavní změna spočívá v tom, že do rady už by nevolila jen dolní, ale nově i horní komora parlamentu. Ta má vybírat třetinu radních. Takže například Rada ČT by místo dosavadních 15 čítala 18 členů. Myšlenka rozprostřít výběr radních, kteří kontrolují ředitele veřejnoprávní televize, na obě komory, aby rada a nepřímo i generální ředitel žili v jiném rytmu, než jaký udává volební cyklus, je dobrá. Ale svolávat kvůli tomu už třetí mimořádnou schůzi, to působí nepochopitelně – do chvíle, než začneme uvažovat mocensky.

Tzv. malou televizní novelu si pětikoalice zanesla už do programového prohlášení před rokem; pamětníci říkají, že na podnět STAN a TOP 09. V rámci koaliční dělby práce novela připadla ministerstvu kultury vedenému Martinem Baxou z ODS. První návrh od Baxových úředníků šel do připomínkového řízení loni na jaře. Formálnímu cíli vtáhnout do volby Senát bylo učiněno zadost, podle některých představ z té doby měli senátoři volit dokonce polovinu radních, a jen polovina by dál zůstala na sněmovně. Celkově se počet radních snižoval na 12. Radikální byl návrh v tom, že po jeho přijetí by dosavadní rada kompletně skončila, s odůvodněním, že to bude spravedlivější než vybírat tři a čelit otázkám, proč zrovna je, a ne jiné. Všech 12 míst by se obsazovalo znovu, tedy za situace, kdy v obou komorách měla konečně převahu pětikoalice. Bylo to zjevně protiústavní, což konstatovala i Legislativní rada vlády. První pokus byl tedy zrušen.

Pokus druhý, jehož jsme právě svědky, má opět na starosti ministerstvo kultury. Rok starou radikální představu o okamžitém konci stávající rady už opustilo. Ruší i možnost odvolat radu poté, co sněmovna radě neschválí dvě výroční zprávy o hospodaření televize. Záměr vtáhnout do hry Senát zůstává. Takže by se dalo říct, že dlouhodobé záměry jsou vesměs dobré. Zvláštní ovšem je, že radních teď má naopak přibýt, o tři, kteří jediní budou voleni Senátem. V okamžiku, kdy novela vejde v platnost, Senátu nic nebrání své tři radní zvolit a osmnáct dosavadních i nových radních už 7. června bude volit nového generálního ředitele. A o to se patrně hraje.

Celý text Daniela Kaisera si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od středečních 18.00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.