Zemanův odkaz. Jaký byl prezident a co po něm zůstalo

PŘÁTELÉ, NEPŘÁTELÉ A MILOŠ ZEMAN

Zemanův odkaz. Jaký byl prezident a co po něm zůstalo
Miloš Zeman v předvolební debatě s Karlem Schwarzenbergem prohlásil, že nehodlá na Hradě sedět jako fíkus. Jenže se mu nanejvýš povedlo fíkus vyšlechtit v masožravou rostlinu, ne však rozchodit, píše Martin Weiss. Foto: Jan Zatorsky
1
Týdeník
Martin Weiss
Sdílet:

Poslední dny kariéry Miloše Zemana probíhají neslavně. V médiích běží na pokračování groteskní příběh stanu z Kanceláře prezidenta republiky, který si její vedoucí Vratislav Mynář vypůjčil ke svému lyžařskému vleku. Vláda zrušila územní uzávěry pro kanál Dunaj–Odra–Labe a těžko říct, co je, respektive by bylo potupnější – že odpískala Zemanův vysněný projekt teď, když je ještě v úřadě, anebo kdyby počkala na první den po skončení jeho mandátu. A Nejvyšší soud definitivně potvrdil, že Karla Srpa, jemuž Zeman udělil státní vyznamenání a cpal ho do různých komisí, lze nazývat udavačem. Je to příznačný konec vlády prezidenta, jehož dvěma nejbližším spolupracovníkům se přezdívalo „vlekař“ a „pumpař“. Jaký byl tedy Miloš Zeman prezident a co po něm zůstalo?

Zemanova kariéra je argumentem pro názor, že ústřední roli v politice hraje rozlišení mezi přítelem a nepřítelem. Jak ožehavé toto tvrzení je, o tom svědčí, že nejdůležitější proponent toho rozlišení, Carl Schmitt, byl nacista, a přesto k jeho tezi cítí potřebu se vracet političtí filozofové nejrůznějších orientací.

Umožňuje nám to efektně se vypořádat s charakteristikami, jež Zemanovi jeho obdivovatelé přisuzují. Zpravidla jsou to nějaké variace na floskuli, že Zeman vyniká hlubokým vzděláním a životní zkušeností. Je to přemrštěné. Zeman není nevzdělaný, ale jednak byl omezen možnostmi normalizačních univerzit, jednak nárokům na akademickou rigoróznost unikl tím, že se přihlásil k pseudooboru jménem prognostika, a jednak někdy v osmdesátých letech přestal přijímat nové myšlenky. Co se týče životních zkušeností, těžko říct, v čem by měly být v 90. letech, kdy toto uctívání začalo, hlubší než zkušenosti jiných lidí jeho věku. Zeman je nesmírně zdatný rétor. A smyslem rétoriky je přesvědčovat, nikoli objasňovat, jak se věci mají.

Jak užitečná tato schopnost je, lze ukázat na jeho proslulém článku Prognostika a přestavba v Technickém magazínu ze srpna 1989. Jeho význam při bourání komunistického režimu a autorovu odvahu ocení i ti, kdo Zemana nevolí – a přitom článek obsahoval řadu nepravd, jaké budou pro Zemana-politika typické.

Celou analýzu Martina Weisse si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od středečních 18.00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

K čemu je dobrý hokej

EDITORIAL

Finálový zápas mistrovství světa v hokeji připoutal k obrazovkám 3,74 milionu diváků, zaplnil hospody a řadu veřejných míst. Po dlouhé době se nějaká událost ...

00:01
×

Podobné články