Končí kontroverzní příspěvek na bydlení: rekordní výdaje a utracené desítky miliard

Končí poslední rok, v němž se po celou dobu vyplácel kontroverzní příspěvek na bydlení. Ten v posledních letech značně zpopularizovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS) a počet příjemců i výdaje na tuto dávku rekordně narostly. Rekordem se nakonec loučí i v tomto posledním roce, už v listopadu podle nejčerstvějších čísel ministerstva práce překonala dávka na bydlení výrazně hranici dvaceti miliard, kterou pokořila loni za celý rok. V příštím roce se dávka bude vyplácet už jen části žadatelů o novou superdávku, s kterou nakonec na jaře zcela splyne.

Příspěvek na bydlení čelil v posledních letech kritice, na nájem totiž daňoví poplatníci přispívají i lidem, kterým se kupříkladu nechce stěhovat do menšího či žít ve spolubydlení. Z dávky, která měla původně „zahojit“ rekordní nárůsty cen energií, se tak stala pro řadu lidí poměrně běžná a společensky přijatelná záležitost.

Za růstem počtu příjemců bylo přitom i rozhodnutí bývalé vlády navýšit příspěvky a dopřát je většímu okruhu lidí. Vláda pak v době růstu cen energií vyzývala lidi k pobírání dávek, na které mají nárok, v rámci tzv. „deštníku proti drahotě“. Výdaje na příspěvek na bydlení se loni meziročně zvedly o 14 procent a dosáhly poprvé 20 miliard korun. Proti roku 2022 byly pak vyšší téměř 2,4násobně.

V letošním roce se pak hranice ještě výrazně posune. Podle nejnovějších dat ministerstva práce v listopadu pobíralo příspěvek na bydlení téměř 307 tisíc domácností. Za listopad tak stát na dávce vyplatil 2 miliardy korun, celkem za jedenáct měsíců jde už o částku 21,5 miliardy korun. Meziročně jde o nárůst o 3 miliardy. Podobná měsíční částka jako v listopadu se dá přitom očekávat i za prosinec, tedy letošní rok by mohl končit výdaji přesahujícími 23 miliard korun za rok.

Podle bývalé vlády by se měla situace změnit právě s příchodem superdávky. Na vysoký příspěvek by už neměli dosáhnout ekonomicky aktivní lidé, kteří pobírají i přes čtyřicet tisíc čistého měsíčně. Superdávka nahradila od října příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a dětské přídavky, do jara však probíhá přechodné období mezi starým a novým systémem dávek.

Dosavadní příjemci čtyř podpor, kteří podají žádost do konce roku, začnou superdávku pobírat od května. Do té doby jim úřady budou posílat nynější částku. Těm, kteří včas o podporu znovu nepožádají, se dávky přestanou od nového roku vyplácet. Pokud o peníze od státu pak budou žádat, zůstanou nějakou dobu bez podpory. Budou muset vyčkat na její nové přiznání. Rozhodnutí by pak mělo padnout do měsíce.

Úřad práce přijal za první dva měsíce přes 303 300 žádostí o superdávku. Informační dopis o reformě dávek s popisem postupu úřady poslaly 418 000 lidí, kteří pobírali některou ze čtyř podpor. Z nich o peníze od státu znovu do 25. listopadu požádalo 254 000. Kolik zbývajících příjemců žádost bude chtít do konce roku podat, není jasné. Bývalý ministr práce Marian Jurečka dříve řekl, že tisíce až desetitisíce osob třeba žádost znovu nepodají. Nově se totiž posuzuje majetek, část domácností tak nemusí už mít na podporu nárok.

Zhruba 14 procent dosavadních příjemců dávek by mohlo po důsledném posouzení jejich majetku ztratit nárok na superdávku, vyplývá z propočtů agentury PAQ Research. Průměrná vyplácená podpora by se nynějším pobíratelům také měla snížit asi o 300 korun. Pohorší si chudší domácnosti a lidé, kteří žijí sami. Polepšit by si měly naopak rodiny s dětmi. Na pomoc od státu dosáhlo dosud 29 procent domácností v Česku, nově by to mělo být asi 23 procent.

Vláda ANO, SPD a Motoristů v návrhu programového prohlášení píše, že superdávku zreviduje a změní. Dětské přídavky chce zas vyčlenit. Upravit chce životní minimum, zavést chce vyšší částku pro seniory.