Kriminalita v Česku se mění. Organizovaný zločin přebírají Ukrajinci, přibývá i žen

Kriminalita v Česku sice jako celek mírně klesá, její struktura se ale výrazně proměňuje. Přibývá trestných činů páchaných cizinci, roste podíl žen v organizovaném zločinu a stále silnější roli hrají kybernetické a ekonomické delikty. Vyplývá to z nejnovějších policejních dat i z analýzy Institutu pro kriminologii a sociální prevenci (IKSP), která mapuje vývoj organizovaného zločinu.

Ten je v číslech zachycen do roku 2024, policie pak své statistiky zpracovala do listopadu roku 2025. Do té doby zaznamenala 159 506 trestných činů, meziročně o 2801 méně. Vyplývá to z údajů, které policie zveřejnila na Boží hod.

Podle těchto statistik bylo v roce 2024 objasněno 9 441 trestných činů spáchaných cizinci, což představuje meziroční nárůst o 3,4 procenta. Podíl cizinců na celkové kriminalitě činil zhruba 12 procent, tedy zhruba tolik, kolik odpovídá jejich zastoupení v populaci.

Nejvíce trestných činů páchali Ukrajinci, následovaní Slováky a Poláky. Policie zahájila trestní stíhání proti 3842 Ukrajincům, přičemž v Česku jich dlouhodobě žije přibližně 590 tisíc. „Po začátku války na Ukrajině jich do Česka přišly stovky tisíc, což se logicky promítá i do statistik kriminality,“ uvedl dříve mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík.

Podle něj se nejčastěji jedná o méně závažné delikty. „Padělání dokladů ze strany cizinců je jeden z dlouhodobě nejčastějších trestných činů,“ uvedl Moravčík. Počet těchto případů meziročně vzrostl o více než 46 procent. Výrazně přibylo také drobných krádeží v obchodech.

Ženy už nejsou okraj. V organizovaném zločinu jich je téměř pětina

Zásadní změnu přináší i pohled na organizovaný zločin. Podle analýzy IKSP tvořily v roce 2024 ženy už 19 procent osob zapojených do organizovaných zločineckých struktur, což je výrazný posun oproti minulým dekádám.

„Za zmínku stojí zvýšený počet žen mezi stíhanými osobami v roce 2024, kdy ženy tvořily více než 50 procent všech stíhaných osob,“ konstatuje studie. Ženy se podle expertů neuplatňují jen v pomocných rolích, ale i jako účetní, jednatelky firem, organizátorky nebo osoby zapojené do legalizace výnosů z trestné činnosti.

„Poměrně častá je jejich role v komunikaci s klienty, při náboru osob nebo v oblasti finanční kriminality,“ uvádí studie IKSP. Výzkum zároveň ukazuje, že roste míra organizovanosti zločineckých skupin. Zatímco v roce 2020 mělo plně rozvinutou strukturu 42 procent skupin, v roce 2024 už to bylo 54 procent.

„V roce 2024 experti konstatovali zřetelný nárůst organizovanosti,“ uvádí studie. Zároveň se podle ní zvyšuje i podíl mezinárodních skupin – ty dnes převažují nad čistě domácími strukturami.

Z hlediska národnostního složení dominují v organizovaném zločinu Ukrajinci, Vietnamci a Rusové, následovaní Albánci a Srby. „Ve srovnání s rokem 2021 se na první místo jednoznačně prosadili Ukrajinci,“ konstatuje zpráva IKSP.

Kyberkriminalita, drogy i nelegální práce

Mezi nejrozšířenější formy organizované kriminality dnes patří praní špinavých peněz, dotační podvody, ovlivňování veřejných zakázek a kyberkriminalita. „Podle názoru expertů došlo ke vzestupu kriminálních aktivit spojených s využitím informačních a komunikačních technologií,“ uvádí studie.

Z tradičních trestných činů přetrvává obchod s drogami, který je dlouhodobě spojován zejména s Vietnamci, Albánci a Ukrajinci. U Ukrajinců se navíc často objevuje nelegální zaměstnávání či zneužívání pracovních agentur. Specificky u Rusů pak experti upozorňují i na porušování mezinárodních sankcí souvisejících s válkou na Ukrajině.

Celkově policie do konce listopadu evidovala 159 506 trestných činů, což je meziročně pokles o téměř tři tisíce. Přibylo však vražd – policie jich řešila 141, tedy o čtyři více než loni. Nejvíce jich bylo v Jihomoravském kraji. Objasněnost kriminality zůstává okolo 40 procent, přičemž nejlépe se daří objasňovat vraždy, nejhůře majetkové delikty.

Celkový obraz podle expertů ukazuje, že kriminalita se v Česku neposouvá směrem k většímu násilí, ale k sofistikovanějším formám. „Dominují hospodářské a kybernetické trestné činy, které jsou obtížněji odhalitelné a často mají mezinárodní přesah,“ shrnuje studie IKSP.