Mladí lékaři tlačí kvůli kritizovaným přesčasům na ministra Válka, hrozí omezení péče

Pokud se zdravotníci nedohodnou s ministerstvy práce a zdravotnictví na novele zákoníku práce, která navyšuje počet dobrovolných přesčasů, mohou v prosinci chybět lidé až na 24 000 nemocničních služeb. Kromě zrušení plánovaného navýšení objemu přesčasů chtějí mladí lékaři také samostatným zákonem upravit odměňování. Další jednání má proběhnout v říjnu.

V čele protestů proti změnám v zákoníků práce stojí Sekce mladých lékařů České lékařské komory (SML ČKL) a také lékařské odbory. Ti podepsali v pondělí na setkání v Domě lékařů předložili společné požadavky ministru zdravotnictví Vlastimilu Válkovi (TOP 09). Ten chce podle svých slov řešení předložit na jednání s mladými lékaři v říjnu, nejdříve s ním seznámí ministra práce Mariana Jurečku (KDU-ČSL).

Mezi požadavky, s nimiž se mladí lékaři a odbory na ministerstvo zdravotnictví obrátili, patří právě zrušení změny, kterou se zvyšuje objem přesčasové práce pro zdravotníky a lékaře a také úprava režimu 24hodinových směn. „Požadujeme, aby byl ve zdravotnických zařízeních důsledně dodržován zákoník práce,“ uvádí ve společném prohlášení. Zároveň žádají o nastavení „přijatelných a dlouhodobě udržitelných pracovních podmínek“.

„Navrhujeme legislativně ukotvit systém benefitů, jako jsou výsluhy, rehabilitační a lázeňská péče a podmínky pro dřívější odchod do důchodu bez krácení penze. Trváme na důsledném dodržování povinností zaměstnavatelů zajistit mladým lékařům atestační přípravu v zákonem stanovené době,“ uvádí ve společném prohlášení SML a odbory.

Samostatným zákonem pak chtějí upravit odměňování zdravotníků a lékařů, které by se mělo odvíjet náročnosti profese. Naplnilo by se tak memorandum, které v roce 2011 podepsala vláda právě s Lékařským odborovým klubem – Svazem českých lékařů po akci „Děkujeme, odcházíme“ a také slibu někdejšího ministra zdravotnictví Leoše Hegera, že adekvátně platu lékařů zvýší i platy dalších zdravotníků.

Musíme omezit administrativu, říká navrhovatel

Novela zákoníku práce má od října navýšit možnost dobrovolných přesčasů ze současných 416 hodin na 832 hodin ročně. Iniciativu lékařů, kteří s tím nesouhlasí, podle dřívějších informací podporuje asi 4000 z 20 000 nemocničních lékařů. V některých nemocnicích podle nich už teď slouží tyto počty hodin, přestože je to nelegální. Od prosince chtějí proto lékaři tyto dohody nad rámec zákoníku odmítnout, pokud se nedohodnou na úpravě.

„Je pravděpodobné, že by se v takovém případě odkládala plánovaná péče. A lékaři by byli staženi na akutní péči,“ řekl v pondělí novinářům předseda Sekce mladých lékařů České lékařské komory Jan Přáda. Dohody chtějí lékaři vypovídat do konce září, aby nemocnice měly dva měsíce na přípravu. Péče o pacienty podle Přády ohrožená nebude.

Předseda sociálního výboru sněmovny, člen výboru pro zdravotnictví a lékař Vít Kaňkovský, který je hlavním předkladatelem návrhu, pro Echo24 už v minulém týdnu řekl, že kritiku mladých na jedné straně chápe. „Moc bych nejen jim, ale nám všem zdravotníkům přál, abychom měli menší objem přesčasů, ale bohužel se zatím nejsme schopni bez nich ve zdravotnictví obejít, což je koneckonců problém celé Evropy,“ řekl redakci Kaňkovský.

Schválená možnost, nikoliv povinnost sloužit po dohodě transparentně přesčasy i nad rámec 416 hodin je podle něj jen přechodným a rozhodně ne ideálním řešením. „A je nutné co nejdříve hledat koncepční řešení, které ale bohužel nyní nemá ani vláda, ani ČLK, ani odbory. Nesouhlasím s názory, které šíří někteří zástupci odborů či někteří mladí lékaři, že cestou je teď rušení některých nemocnic. Před tím důsledně varuji,“ uvedl Kaňkovský.

„Situace v řadě regionů není růžová, chybí praktici, pediatři a tak dále, proto ještě oslabit nemocniční péči bez hlubší analýzy by mohlo být katastrofou. Naopak si myslím, že musíme rychle hledat cesty k omezení administrativy, která je ve zdravotnictví opravdu extrémní, výrazně snížit nadužívaní pohotovostních ambulancí a je zásadní výrazně lépe finančně ohodnotit jak pohotovostní služby lékařů a u mladých lékařů mnohem výrazněji v platu ohodnotit složení kmenové zkoušky a atestace,“ dodal Kaňkovský, který se sám věnuje ortopedii.

Podle ministra Válka se každá změna ve zdravotnictví projeví za pět až deset let, například změny ve vzdělávání. „Chystáme sérii legislativní změn. Chtěli bychom tímto odstartovat dlouhodobou reformu zdravotnictví v České republice,“ řekl Válek. Na směřování zdravotnictví by podle něj měla být politická shoda, protože jinak se změny ani nestihnou projevit a další vláda je zruší.