Na Ukrajině bojují jednotky s nacistickým označením, i se tak chovají, zlobí se Fico

Na Ukrajině bojují jednotky, které mají nacistické označení a které se tak patrně i chovají, řekl dnes slovenský premiér Robert Fico, aniž uvedl bližší podrobnosti. Ve válce na Ukrajině, která se přes dva roky brání ruské vojenské invazi, označuje Rusko za neonacisty členy ukrajinského pluku Azov. Ukrajina tvrdí, že se uskupení reformovalo a oprostilo od svého radikálního nacionalistického původu. Fico v souvislosti s ukrajinsko-ruským konfliktem už v minulosti opakovaně kritizoval Kyjev i západní země.

"Na jedné straně všichni mluvíme o fašismu, nacismu, a přitom mlčky tolerujeme, že po Ukrajině pobíhají jednotky, které mají zcela jasné označení, jež je napojené na hnutí, které dnes považujeme za nebezpečné a zakázané. Protože jde o geopolitický souboj, tak to nikomu nevadí," řekl Fico novinářům v Muzeu holokaustu v Seredi na jihu Slovenska, kam zavítal u příležitosti památného dne obětí holokaustu a rasového násilí.

Fico během konfliktu na Ukrajině v minulosti například kritizoval protiruské sankce a tvrdil, že Rusko nelze porazit v konvenční válce. Tvrdil rovněž, že strategie západních zemí ohledně Ukrajiny selhala. Ficova nynější vláda po loňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob a odklonila se od postojů Česka, zemí západní Evropy a Spojených států vůči Ukrajině. Fico v minulosti označil Ukrajinu za jednu z nejzkorumpovanějších zemí a odmítl její ambice na vstup do NATO. Tvrdil rovněž, že Ukrajina je pod absolutním vlivem USA.

Původně prapor Azov vznikl v roce 2014 a u jeho zrodu stál jeden z šéfů ukrajinské krajně pravicové a neonacistické scény. Tato dobrovolnická milice poté bojovala na východě země proti separatistům podporovaným Ruskem. Časem se uskupení rozrostlo na pluk. Ukrajina tvrdí, že se reformoval, oprostil od svého radikálního nacionalistického původu, začlenil do národní gardy a je nyní apolitický.

Slovensko si 9. září připomíná výročí přijetí protižidovských opatření za druhé světové války. Takzvaným židovským kodexem z roku 1941 Bratislava například odebrala židům většinu politických práv nebo dále omezila jejich vlastnická práva a svobodu pohybu. Přijetí protižidovských opatření předcházelo deportacím asi 70.000 Židů z území tehdejšího Slovenska do koncentračních táborů. Slovensko bylo za války spjato s nacistickým Německem. Nynější slovenský prezident Peter Pellegrini na pietní akci v Bratislavě řekl, že 9. září se pojí s tragickou kapitolou slovenských dějin.