Budou v Bruselu hájit svobodu slova? Podívejte se, jak odpovídali ANO, Spolu nebo komunisté

EVROPSKÉ VOLBY A SVOBODA

Budou v Bruselu hájit svobodu slova? Podívejte se, jak odpovídali ANO, Spolu nebo komunisté
Svoboda projevu v EU, ilustrační snímek. Foto: Shutterstock
1
Domov
Sdílet:

Co znamená svoboda slova pro subjekty kandidující do Evropského parlamentu? Ať už jde o koalici Spolu, hnutí ANO, případně Piráty a Starosty, určitou formu svobody projevu i volby mají do svých programů zapracovanou v zásadě všichni. Společnost pro obranu svobody projevu (SOSP) v týdnech před evropskými volbami oslovila jednotlivé strany a hnutí s otázkami, co konkrétně pro ně tato hodnota znamená. Jejich odpovědi najdete níže.

V „nejméně populárních volbách“ se za favority považuje především hnutí ANO s koalicí Spolu před Piráty a hnutím STAN. Každý z uchazečů ve svých programech nabízí něco trochu jiného, lze je ale rozdělit podle míry benevolence k integraci v rámci EU. Více jsme psali zde.

SOSP svůj seriál začala otázkou týkající se největších hrozeb pro svobodu projevu a pluralitní demokracii v EU. Například ANO vidí jako klíčový problém ve stále častějším nálepkování lidí, kteří vyjadřují odlišné názory, jako „dezinformátoři“. Tento přístup podle nich vede k prohlubování rozdělení společnosti a k vylučování některých skupin z veřejné debaty.

SPD a Trikolora považují za nejvážnější hrozbu snahy omezovat svobodu projevu pod pláštíkem boje proti dezinformacím a nenávistným projevům. Zdůrazňují, že takovéto omezení může vést k nežádoucí cenzuře oprávněné kritiky.

„Hrozeb je vícero, ale tou největší je autocenzura. I když ve většině zemí EU nehrozí přímo trestněprávní postihy, jsou i zcela legitimní, většinové, a ještě před pár lety všeobecně uznávané názory ostrakizovány jako nepřijatelné. Tak triviální otázka jako kolik máme pohlaví, je najednou politicky nekorektní. Tady je to pak o osobní statečnosti,“ soudí zase koalice Spolu v čele s europoslancem Alexandrem Vondrou.

Obavy z určité cenzury a omezování prostoru pak vidí i koalice Stačilo! vedená komunisty, Pro, Svobodní nebo Přísaha a Motoristé sobě.

Otázka týkající se priorit a konkrétních kroků k zastavení cenzury a podpoře názorové diverzity ANO v čele s Klárou Dostálovou zodpovídá tím, že v Evropském parlamentu „chtějí dbát na dodržování názorové diskuse a bránit právo na vyjádření odlišných názorů při schvalování legislativy“.

Stačilo! plánují zabránit, aby osoba s cenzorskými sklony obsadila portfolio EU pro transparentnost a hodnoty. Zaměří se na legislativní úpravy, které budou chránit svobodu slova, a budou se snažit zrušit existující omezující regulace.

„Sám parlament (a tedy ani jednotliví europoslanci) nemá legislativní iniciativu, ale nepodpořím žádné návrhy, které budou svobodu projevu na úrovni EU omezovat,“ uvádí zase Vondra.

PRO mají v úmyslu bojovat za svobodu slova a myšlení, což zahrnuje podporu názorové diverzity. Mezi konkrétní kroky patří snaha o zrušení takzvaného DSA (Digital Services Act).

otázce o dezinformacích v EU a o přístupu k jejich regulaci koalice Spolu soudí, že je důležité správně definovat dezinformace a rozlišovat je od běžné politické diskuse. Zdůrazňují potřebu boje proti záměrnému šíření nepravdivých informací, ale soudí, že stávající česká legislativa je adekvátní.

V ANO uznávají, že šíření dezinformací je zjednodušeno díky digitálním technologiím a AI. Podporují existující centra EU pro boj proti dezinformacím a evropský Kodex zásad boje proti dezinformacím, ale varují před dalšími regulacemi, které by mohly omezit svobodu slova. „Nyní je důležité dohlédnout na dodržování těchto zásad a nevytvářet další regulace, které v konečném důsledku nepomohou v boji proti dezinformacím, a naopak mohou zasahovat do práva svobody projevu,“ říká za hnutí kandidát Ondřej Knotek.

SPD a Trikolora pak vnímají dezinformace jako problematický termín kvůli jeho nejasné definici a politickému zneužití. Navrhují zrušit institut „důvěryhodných oznamovatelů“ z nařízení o digitálních službách, protože ho považují za nástroj politického boje.

Přísaha a Motoristé sobě zase argumentují, že dezinformace jsou spíše vydávány za významný problém než aby jím skutečně byly. Jedinou efektivní obranou proti dezinformacím je podle nich vzdělání, nikoli regulace. Na otázky neodpověděli Piráti, hnutí STAN a také sociální demokraté.

Kompletní postoje subjektů kandidujících do Evropského parlamentu ke svobodě slova naleznete ZDE:
První díl
Druhý díl
Třetí díl

Červnové volby

Do eurovoleb se podle ministerstva vnitra přihlásilo 30 volebních formací, z toho 11 koalic. Lidé budou pro své kandidáty hlasovat 7. a 8. června.

Například podle agentury STEM/MARK by vyhrálo hnutí ANO s 27,5 procenta hlasů před koalicí Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), kterou by volila pětina lidí. Zhruba po deseti procentech hlasů by dostala koalice Starostové a osobnosti pro Evropu, kterou tvoří hnutí STAN a SLK, a koalice SPD a Trikolory. Podobný zisk by měli i Piráti. Pětiprocentní hranici by ještě překročila koalice Stačilo! v čele s komunisty a koalice Přísahy a Motoristů sobě.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Drastická pokuta pro Maďarsko a my

KOMENTÁŘ

Maďarsko dostalo pokutu za to, že komplikuje utečencům ze zemí mimo EU podávání žádostí o azyl. Pokutu 200 milionů eur, tedy pět miliard korun, vyměřil teď ...

00:07