Jurečka se chlubí zlepšením podmínek pro dohodáře. Ve skutečnosti jim i podnikatelům zatopil

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) se chlubí změnami u dohod o provedení práce. Konkrétně tím, že po deseti letech čekání stoupl brigádníkům limit, do kterého nemusí odvádět odvody, o několik stovek korun. Opomněl však zmínit, že jeho resort pro dohodáře a podnikatele v posledním roce přichystal zbytečné náklady, úbytek brigád a překotné změny, které následně opět rušil.

„Pamatujete na video se zmatenou paní v kostýmu hranolky, která strašila dohodáře? Tak realita je, že si letos vydělají více! Od 1. ledna jsme zvýšili na 11 500 Kč maximální částku, kterou si letos můžete na jednu dohodu vydělat, aniž byste z ní museli odvádět sociální a zdravotní pojištění,“ pochlubil se na sociálních sítích ministr práce v narážce na opoziční poslankyni Alenu Schillerovou (ANO), která na chaos u dohod upozorňovala ve videu v převleku za hranolky z fastfoodu.

V realitě však „zmatení“ připravil v minulém roce naopak ministr Jurečka a to nejen lidem pracujícím na dohody, ale i podnikatelům. Prosazené navýšení limitu pro odvody totiž prošlo na konci roku v novele například také spolu se zrušením režimu tzv. oznámené dohody. To učinilo hořkou tečku za tím, co se ministerstvo práce snažilo v minulém roce v rámci flexibilních úvazků prosadit.

Vláda původně prosadila změny v dohodách o provedení práce i přes dlouhodobou kritiku a varování expertů i podnikatelů. Po roce překotných změn a vymýšlení, jak a kterou skupinu dohodářů vlastně lépe kontrolovat a zdanit, dala nakonec od nového systému ruce pryč. Opět tak ještě před nabytím účinnosti skončila poslední úprava a dohody se tak prakticky vrátily zpět do stavu před zásahem konsolidačního balíčku.

Pro podnikatele se tak z původně snadných a flexibilních úvazků stala v posledním roce spíše noční můra. Nejprve přišly složité úpravy v novele zákoníku práce, následně změny zavedené konsolidačním balíčkem. Během tohoto procesu už začal mluvit o potřebě změn ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), vzápětí se k odkladu účinnosti některých změn rozhodl i ministr práce Jurečka, vznikl i diametrálně odlišný návrh na přísnější danění dohod. Aby nakonec ministerstvo přišlo s tím, že se zruší a změní i odložené změny, narychlo, ještě před koncem roku.

Vláda tak v minulém roce změnami v dohodách o provedení práce dosáhla toho, že prodražila flexibilní úvazky jak zaměstnancům, tak zaměstnavatelům. Zaměstnavatelé začali ve velkém rovnou tyto úvazky rušit a vyžadovat jiné formy spolupráce, často méně výhodné pro obě strany. Před vším přitom podnikatelé, pro které překotné změny znamenaly další náklady i ztracený čas, od počátku varovali.

Co nakonec vedlo ke změně? Vládou zavedená evidence dohod o provedení práce ukázala, že jsou vládní argumenty pro tvrdší danění dohodářů mylné. Od nového roku měl totiž platit režim, který by umožnil pouze u jednoho „oznámeného“ zaměstnavatele dosahovat limitu pro pojistné, zatímco všechny další dohody by podléhaly tvrdšímu zdanění. Mělo to zabránit údajnému řetězení flexibilních dohod u více zaměstnavatelů ve velkém měřítku, data však ukázala, že jde o problém zcela marginální.

Po dekádě se tak alespoň o několik set korun zvýšit horní limit pro odvádění zdravotního a sociálního pojištění, ten i přes kritiku zůstával dlouhodobě na hranici 10 tisíc korun, nyní se navázal na minimální mzdu a v letošním roce se tak posunul na 11 500 korun. V platnosti zůstává povinná evidence dohodářů, která začala platit v letošním létě.