Senát odmítl hlídačkovné. Klíčová novela zákona o VŠ se vrací do sněmovny

Uzákonění příspěvku studentkám vysokých škol na hlídání jejich malých dětí, takzvaného hlídačkovného, Senát kvůli jeho koncepci ve čtvrtek odmítnul. Kritici, k nimž patřil i ministr školství Mikuláš Bek (za STAN), vytkli této poslanecké úpravě vysokoškolského zákona nesystémovost, možné zneužívání a zvýšení výdajů vysokých škol, které by mohlo dosáhnout až čtvrt miliardy korun ročně. Výhrady k ní měla také Česká konference rektorů. Novelu vysokoškolského zákona, která mění mimo jiné podmínky doktorandů, tak bude muset znovu posoudit sněmovna.

Ministr senátorům řekl, že úprava je v rozporu s dohodami s ministerstvem práce a sociálních věcí o sociálních stipendiích. Ministerstvo chystá hlídačkovné, které má podle poslanecké úpravy činit polovinu minimální mzdy, aktuálně zhruba 10 500 korun měsíčně, jež by se začlenilo do rodičovského příspěvku.

Předseda školského výboru Jiří Růžička (za TOP 09) poznamenal, že hlídačkovné by musely hradit vysoké školy ze státního příspěvku na vzdělávací činnost, tedy na úkor ostatních studentů. Senát v této souvislosti vybídl obě ministerstva, aby návrh alternativního řešení finanční podpory studujících rodičů začlenila ve Sněmovně do zákona o dávce státní sociální pomoci.

ROZHOVOR: „Musí se zrušit povolenky, jinak jen vylepšujeme socialismus,“ říká bývalý šéf ČEZ

Vysokoškolská novela má především upravit podmínky studia doktorandů včetně jejich lepšího ohodnocení a současně má uzákonit akreditační úřad jako samostatnou právnickou osobou s větší nezávislostí na ministerstvu školství. Úřad by měl od července nově akreditovat i programy vyšších odborných škol, které by podle chystané úpravy školského zákona mohly nabízet i kratší studijní programy než dosud. Změna je podle Beka nutná kvůli dodržení evropských standardů, aby Česko mohlo přistoupit k některým mezinárodním smlouvám o uznávání vysokoškolské kvalifikace a co nejdříve zjednodušit uznávání kvalifikací. Akreditace programů vyšších odborných škol pak podle ministra nepovede ke změnám jejich financování. Vyšší odborné školy podle něho budou moci v budoucnu nabízet žádané jednoleté nebo dvouleté technické studijní programy.

Senát v této souvislosti požádal ministerstvo školství, aby mu do poloviny února předložilo harmonogram přechodu působnosti Národního akreditačního úřadu, aby nebyl dotčen chod vyšších odborných škol, veřejných a soukromých vysokých škol a jejich studijních programů. Ministerstvo by mělo také zajistit podmínky pro plnohodnotnou a kontinuální činnost Národního akreditačního úřadu.

Předseda senátní ústavní komise Zdeněk Hraba (za ODS) prosadil úpravu, aby vysoké školy měly nově za úkol „usilovat o vyrovnání příležitostí znevýhodněných osob“, nikoli „znevýhodněných skupin“. Podle senátora změna lépe odpovídá potřebě individuální pomoci hendikepovaným a nestane se tak nástrojem pro prosazování skupinových zájmů v rámci kulturních válek.

Rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková pro Echo24 už v minulém týdnu řekla, že právě kvůli hlídačkovnému by Senát mohl celou novelu vrátit do sněmovny. „Jde o pozměňovací návrh, který ukládá vysokým školám – veřejným i soukromým – povinnost stipendia pro studující rodiče. Což je naprosto správná myšlenka a jsem jednoznačně pro podporu studujících rodičů, aby nemuseli tak často přerušovat a měli možnost dostudovat. Ale povinnost v té výši, v jaké je uložena vysokým školám – tedy v úhrnu více než čtvrt miliardy každý rok pro VŠ v ČR – je potřeba nějakým způsobem finančně zohlednit, což se bohužel nestalo,“ řekla Králíčková.

NEPŘEHLÉDNĚTE: MŠMT tlačí na snížení počtu doktorandů. Alibisticky hází odpovědnost na univerzity, zní z UK

Dodala, že ve chvíli, kdy by se zákon vrátil do sněmovny, tak existuje určité riziko, že se sněmovna nemusí shodnout a dojít k rozhodnutí ohledně finální podoby novely toho zákona. „Já jsem přesvědčena o tom, že novela nakonec bude,“ dodala pro Echo24 Králíčková, která považuje za klíčovou mimo jiné zmíněnou reformu doktorských studijních programů a větší podporu doktorandů. „Věřím, že to nakonec dobře dopadne,“ řekla.

Králíčková, která rovněž předsedá České konferenci rektorů, sdělila, že navzdory tomuto turbulentnímu vývoji univerzity pracují na implementaci novely. „Pozoruji v České konferenci rektorů, že se rektoři a rektorky maximálně soustředí na novelizaci svých předpisů stejně, jako to děláme na Univerzitě Karlově. Tedy že je připravena nebo se ještě připravuje celá řada předpisů, které reagují na tu novelu. A zároveň měníme celou řadu dalších věcí, které nám při revizi těch předpisů přišly, že si zaslouží pozornost. Univerzity se tomu intenzivně věnují a implementační procesy jsou v plném běhu,“ uvedla Králíčková.