Nemusí to zajít tak daleko. O nepřipravenosti psychiatrické péče

„Tušila jsem, že něco takového existuje, ale nijak mě to nezajímalo, netýkalo se mě to, ani nikoho v okolí. Do třicítky jsem prostě neměla proč se tím zabývat. Pak přišel bezproblémový porod. A o měsíc později jsem byla na cestě skočit z okna,“ popisuje své setkání s duševním onemocněním Kateřina Lán, dnes matka dvou dcer. Po prvním porodu nedokázala cítit žádnou radost, žádné city, jen strach a stres. Ač ji to čím dál víc ubíjelo, řekla si, že to prostě přemůže vůlí.

„Šla jsem takhle s kamarádkami na večeři, to bylo po první atace po porodu. Znaly jsme se v té době už třeba pětadvacet let. Říkám jim, že jsem na antidepresivech. Podívaly se na mě a vypadlo z nich, že je berou taky. Kdybych s tím ale nepřišla, neřekla by mi to ani nejlepší kamarádka,“ popisuje situaci kolem roku 2010 Kateřina Lán.

Zkušenost Kateřiny i dalších lidí, kteří se objevují v tomto textu i na následujících stránkách Týdeníku Echo, ilustrují některé typické problémové znaky tématu duševního zdraví, se kterými se Česko podle odborníků potýká.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.