Přidávání za 22 miliard z eráru? Jurečka s odbory připravuje vyšší mzdy pro státní sektor

Do veřejného prostoru se vrátilo téma navyšování platů ve státní sféře. Kabinet Petra Fialy sice pro letošek v rámci konsolidace veřejných financí úředníkům a dalším snížil prostředky na platy o dvě procenta, v současné době ale sílí tlak odborů na navyšování. Za správné o tom jednat to označil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) právě po úterní schůzce s odborovým předákem Josefem Středulou. Zdůvodnili to propadem reálných výdělku z minulých let. O možnosti navýšení se obě strany bavily už v minulých měsících, podle Jurečky se Středulou by měl být konkrétní návrh na stole v řádu dnů až týdnů.

Jurečka nicméně dodal, že koalice na přidání shodu nemá a bude o něm ještě jednat. Odbory trvají na zvýšení platových tarifů od září o 15 procent, uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Dodal, že 131 000 pracovníků má základ výdělku pod zaručenou a minimální mzdou. Celkem by mělo podle údajů ministerstva práce pro stát a veřejný sektor pracovat asi 846 300 lidí.

Jednal jsem dnes s @JStredula a zástupci odborů. Shodli jsme se na tom, že vzhledem k inflaci v posledních letech chceme navýšení platů ve veřejném sektoru. Konkrétní návrh projednám i s vládními partnery.

— Marian Jurečka (@MJureka) June 4, 2024

„Je opravdu namístě hledat cestu k tomu, abychom od 1. září přistoupili ke zvýšení platů. Z mého pohledu bych to viděl do určité míry diferencovaně pro jednotlivé skupiny. Tam, kde je situace nejsložitější, abychom udělali to zvýšení s větší prioritou,“ uvedl Jurečka. O jednání s odbory bude informovat lídry ostatních vládních stran. Koalice shodu na termínu a výši přidání zatím nemá a o růstu platů jedná, řekl ministr. Do příštího týdne připraví návrh, jak by navýšení výdělků případně mohlo od září vypadat.

Jurečka podotkl, že platy ve státní a veřejné sféře rostly v minulých letech profesím rozdílně. Poukázal na reálný pokles výdělků kvůli vysoké inflaci.

„My trváme na tom, aby došlo k navýšení tarifů od 1. září o 15 procent. Situaci považujeme za velmi vážnou,“ uvedl Středula. „Konkrétní návrh projednám i s vládními partnery,“ dodal Jurečka.

Plat ve veřejném sektoru stanovuje pět tabulek s jednotlivými tarify podle odbornosti a délky praxe. První tabulka je pro úředníky, pracovníky v kultuře, technické pracovníky či nepedagogické síly ve školství. Druhou tabulkou se řídí odměňování v sociálních službách, třetí se používá pro zdravotníky a sestry, čtvrtá pro lékaře a zubaře a pátá pro učitele. Vlastní tabulku pak mají státní zaměstnanci i bezpečnostní složky.

Podle Středuly má tarif v tabulce pod hranicí zaručené a minimální mzdy letos na 131 000 pracovníků. Pokud by se základy výdělků neupravily, v příštím roce po navýšení minimální mzdy by to mohlo být až 440 000 lidí, uvedl předák odborové centrály.

Vyšlo by to na desítky miliard

Podle podkladů k jednání by navýšení platových tarifů od září o 15 procent vyšlo do konce roku na 22 miliard korun. Na růst o pět procent by bylo potřeba sedm miliard korun. Ministerstvo nastínilo i další čtyři varianty tak, aby se snížil či úplně odstranil počet tarifů pod minimální mzdou. Navrhuje v nich hlavně rozdíly v odměně podle praxe a vzdělání, tedy víc částky nivelizovat. Odbory to odmítly.

Je to přitom už několikátý plán, s nímž stát v oblasti platů a počtů zaměstnanců vyrukoval. Původně měl vzhledem k vývoji veřejných financí snížit platové tarify o 5 procent. Z toho nicméně k červnu vycouval a cíl změnil na 2 procenta. Poté se zdálo, že by stát mohl platy téměř všech zmrazit. Nakonec se ale přistupuje ještě k dalšímu řešení.

Ministerstva, úřady a jejich příspěvkové organizace letos zaměstnávají 487 591 lidí, je to o 11 465 méně než loni. Nejpočetnější skupinou státních zaměstnanců jsou stejně jako v předchozích letech učitelé, tvoří 41,2 procenta z nich. Následují příslušníci ozbrojených sil a nepedagogičtí pracovníci ve školství. Na platy státních zaměstnanců by mělo letos jít 266,6 miliardy korun, o 1,5 miliardy korun víc než před rokem.

Podle hlavního ekonoma společnosti Roklen Pavla Peterky by stát mohl šetřit i více, mohlo by se to však projevit na jeho fungování. „Větší počet zrušených pracovních míst a pokles platových nákladů by mohl ohrozit poskytování veřejných služeb a zároveň komplikovat nábor kvalitních zaměstnanců do veřejného sektoru, kteří jsou pro bezproblémový chod potřeba. I tak jsem přesvědčen, že existuje prostor pro další úspory. Určení, kde přesně škrtat pracovní místa a náklady je mimořádně těžké bez existence řádného auditu procesů, zodpovědností, struktury, poskytování služeb apod. ve veřejném sektoru,“ míní.

Na platy státních zaměstnanců by z letošního rozpočtu včetně peněz z EU mělo jít bez příslušenství 266,6 miliardy korun, o 1,5 miliardy korun víc než před rokem. Průměrný plat státních zaměstnanců činí 43 699 korun, meziročně se zvýšil o tři procenta.

Rozpočet pro letošní rok předpokládá celkové výdaje 2,192 bilionu korun, výdaje na platy státních zaměstnanců tak tvoří zhruba 12,2 procenta veškerých výdajů. Největší výdajovou položkou jsou důchody, na kterých by měl stát letos vyplatit 706,2 miliardy korun.