„Tak nás třeba zabijte.“ Premiér Fico o roztržce s Českem a válce na Ukrajině
ROZHOVOR S ROBERTEM FICEM
Posledních několik týdnů je ve znamení zhoršených vztahů mezi Prahou a Bratislavou. Iniciátorem je česká strana, odůvodňuje to prostě: nepřijatelnými názory slovenské vlády na rusko-ukrajinskou válku, které se mj. zhmotnily v setkání ministrů zahraničí Slovenska a Ruska při diplomatické konferenci v turecké Antalyi. Vyrazili jsme tedy pořídit rozhovor s předsedou slovenské vlády Robertem Ficem.
Je to česko-slovenská, nebo slovensko-česká roztržka? Kdo ji odstartoval?
Pane redaktore, přijel jste ze západního břehu řeky Moravy, tak toho využiji a budu upřímnější, než bych možná byl u tohoto tématu vůči slovenským médiím. Začnu tím, že já jsem si vždycky vážil principu nezasahování do vnitřních záležitostí jiného státu. Určité šťouchance už tu byly. Český pan prezident něco říkal před volbami u nás (ze září 2023 – pozn. red.), já jsem na to reagoval, což vyvolalo bouři nevole na české straně. Nebudu hodnotit, v jakém stavu je česká politická scéna, jak se daří nebo nedaří české vládě, i když sleduji průzkumy a nějaké trendy. To je věc České republiky a je věcí českých občanů, koho si v dalších parlamentních volbách vyberou. Ale přece jen bych si dovolil malé doporučení politikům, všeobecně, toto není adresované panu Fialovi: Měli byste se především méně dívat na americké filmy, jako je například Vrtěti psem, a místo toho si uvědomovat realitu. Pokud si někdo myslí, že když má doma problémy, vyřeší to útokem na někoho jiného – jako to bylo ve zmíněném filmu, kdy byla zkonstruována válka v Albánii, aby se zakryl sexuální skandál amerického prezidenta –, tak já si myslím, že takový postup nemůže fungovat.
Kdo je tu tím psem?
Získal jsem dojem, jako kdyby zrušení jednání, které bylo motivované rozdílným názorem na válku, ničím jiným, mělo posloužit nějakým vnitropolitickým záležitostem u vás. Samozřejmě nevím, kdo poradil předsedovi české vlády, aby zrušil chystané společné zasedání vlád. Ale bylo to mimo mísu. To téma nemá nic společného s česko-slovenským spolužitím. Pane redaktore, za to, že já mám jiný názor na válku na Ukrajině, se někdo rozhodne dát v sázku slovensko-české vztahy? Pro mě jsou příliš vzácné, tudíž jsem řekl, že zítra tu nemusím být ani já, ani pan Fiala, ani český prezident, ani slovenská prezidentka. Ale český a slovenský národ tu zůstanou. Proto jsme nešli do konfrontace a to nešťastné rozhodnutí vzali na vědomí. Takže se nechci vyviňovat, ale mluvit o nějaké roztržce ze strany Slovenska odmítám. V čem by ta roztržka měla spočívat? Že jsme řekli, že na Ukrajinu nechceme posílat zbraně? Nebo v tom, že nevěříme ve vojenské řešení války na Ukrajině? Fakt nevím.
Zrušené jednání s českou vládou, bouřlivý průběh visegrádského summitu v Praze – řekl byste, že česká strana má sklon vás poučovat?
V českém veřejném prostoru se běžně klade rovnítko mezi invazi z roku 1968 a invazi na Ukrajinu. Jak to vidíte vy?
Co jsou podle vás ty západní zájmy, kvůli nimž se zabíjejí Slované?
Co říkáte na námitku, že Putin nebude toužit po míru teď, kdy se mu vojensky daří?
Jsou nějaké historické důvody pro to, že na Slovensku je Rusko vnímané příznivěji než v České republice?
Před 17 lety jste mluvil o tom, že povedete Slovensko do tvrdého jádra EU. Změnil jste názor, jste dnes víc suverenista?
Celý text si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od středečních 18:00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde. V tomto týdnu vychází časopis navíc s přílohou 10 let Echa.
