EK v úterý představí „ambiciózní plán“ pro návraty migrantů, včetně evropského příkazu

Evropská komise podle Ursuly von der Leyenové v úterý představí nový ambiciózní právní návrh, který se týká návratové politiky. Šéfka komise to uvedla v Bruselu na tiskové konferenci u příležitosti prvních 100 dní nové unijní exekutivy. Návratová směrnice, jejíž úpravu prosazuje zejména Česko, by měla zajistit efektivnější navracení migrantů a další inovativní řešení problémů s nelegální migrací. Von der Leyenová rovněž při stejné příležitosti v neděli řekla, že USA jsou nadále spojencem EU, navzdory odlišným názorům.

„Vše, co jsme v prvních 100 dnech udělali, bylo zaměřeno na naše největší výzvy. A budeme dál pokračovat v práci. V úterý přijmeme nový ambiciozní právní návrh, který se týká návratové politiky. Navrhneme společná pravidla pro návraty, bude tady evropský příkaz k návratu a vzájemné uznávání rozhodnutí o navracení členskými státy,“ uvedla von der Leyenová. „Tam kde jsou bezpečnostní rizika, budeme přísnější,“ dodala.

Předsedkyně EK už na summitu EU loni v říjnu oznámila záměr připravit novou směrnici, která by měla urychlit návraty nelegálních migrantů do zemí jejich původu. Nyní se takto daří vracet zhruba jen 20 procent neúspěšných žadatelů o azyl.

ECHO PORADA: Stala se Ukrajina kořistí velmocí? Byly jiné varianty pro mír?

V loňském roce schválený migrační pakt má vést k lepšímu zvládání migrace, k efektivnějším kontrolám a k rychlejšímu vracení neúspěšných žadatelů o azyl. Zavádí mimo jiné princip, že unijním zemím přetíženým migračním tlakem solidárně pomohou ostatní státy buď tím, že část migrantů převezmou, nebo poskytnutím finanční či materiální podpory.

Právě Česká republika je jednou z unijních zemí, které velmi aktivně usilují o revizi takzvané návratové směrnice. Dosavadní návratová směrnice pochází z roku 2008, pokus o její revizi ale v roce 2018 selhal.

O návrhu směrnice budou následně v takzvaných trialozích jednat Evropský parlament s Radou EU, která zastupuje členské státy, a musí projít řádným schválením.

S Trumpem se potkáme, až nazraje čas, říká von der Leyenová

Von der Leyenová v neděli rovněž uvedla, že Spojené státy jsou stále spojencem Evropské unie. „Spojené státy jsou více než 80 let naším nejbližším spojencem. Máme rozdílné názory, ale když se podíváte na společný zájem, tak ten má vždycky větší váhu než spory,“ uvedla šéfka unijní diplomacie. „Takže budeme nadále spolupracovat, musíme najít nějakou společnou cestu,“ dodala.

S novým americkým prezidentem si po jeho zvolení telefonovala, zatím se ale nesetkali. „S Trumpem jsme se setkali v minulosti, v době jeho prvního mandátu, teď jsme si telefonovali, kontakty tedy jsou, ale osobně se setkáme, až na to nazraje čas. Taková je teď situace,“ řekla k tomu von der Leyenová.

Šéfka Evropské komise zatím jednala pouze s americkým viceprezidentem J. D. Vancem, se kterým se setkala v únoru v Paříži. Ten ji nicméně nevaroval, že se Trump den na to chystá zahájit rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, poznamenal k tomu bruselský server Politico. Od té doby pak americký prezident neustále stupňuje útoky na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, kterého naopak většina států Evropské unie podporuje.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Musk vyzývá USA, aby vystoupily z NATO a přestaly platit za obranu Evropy

Nový americký prezident rovněž hrozí brzkým zavedením cel na zboží z EU ve výši 25 procent. Představitelé Evropské unie již dali najevo, že na případná cla odpoví protiopatřením.

Miliardář a blízký poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa Elon Musk se v neděli na své sociální síti vyjádřil pro vystoupení Spojených států z NATO. Zároveň poznamenal, že USA by neměly Evropě platit její obranu. Napsala o tom agentura Bloomberg.

Muska, který se narodil v Jihoafrické republice a má také kanadské a americké občanství, Trump pověřil vedením úřadu pro zefektivnění státní správy.

Evropa nyní intenzivně řeší Součástí plánu nazvaného REARM Europe, který EK představila tento týden, je mimo jiné návrh na rozvolnění rozpočtových pravidel EU s cílem umožnit členským zemím zvýšit investice do obrany bez postihu za nadměrný schodek rozpočtu a také nové společné půjčky ve výši až 150 miliard eur (3,8 bilionu korun) jištěné společným rozpočtem EU, které mají být poskytovány vládám členských států evropského bloku. Peníze mají jít na budování celoevropských vojenských kapacit v oblastech, jako jsou protivzdušná a protiraketová obrana, dělostřelecké systémy, střely a munice, drony a obranné systémy proti dronům a na další potřeby od kybernetiky po vojenskou mobilitu, uvedla tehdy šéfka komise.