Vidím terminál veliký

KOMENTÁŘ

Vidím terminál veliký
Nádraží VRT v Roudnici nad Labem je extrémně naddimenzované, protože stávající populace moc cestujících do Prahy ani do Drážďan nevygeneruje, píše Marian Kechlibar. Foto: Správa železnic
2
Komentáře
Marian Kechlibar
Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Na rozdíl od dálnic, které už konečně pronikly do všech krajů naší země, nemá zatím Česká republika vysokorychlostní železnice ani kilometr. Jediný kus kolejí, který se u nás do této definice vejde, je zkušební železniční okruh u Velimi, kde se s cestujícími nejezdí. V poslední době se ale Správa železnic pomalu rozhoupává k tomu, aby Ředitelství silnic a dálnic začala aspoň napodobovat.

První projekty VRT už dostávají konkrétní podobu. Zatím jen na papíře, který snese všechno, ale vzhledem k bruselskému tlaku na dekarbonizaci dopravy se třeba během 30 až 40 let opravdu dočkáme. (Omlouvám se za sarkasmus, ale mnohaletá tradice smělého plánování rozvoje železniční dopravy a následná „korekce realitou“ mi neumožňuje nic jiného. Povšimněme si například té dosud nejezdící rychlodráhy na Kladno, o které se poprvé mluvilo v 90. letech, nebo evergreenu v podobě nového brněnského nádraží, plánovaného už doslova od války.)

 

Firma Rusina Frei architekti nyní zveřejnila výsledek jednoho takového projektu, a to architektonický návrh budoucího terminálu Roudnice nad Labem. Má se nacházet na budoucí VRT Praha – Ústí nad Labem – Drážďany, a to téměř přímo pod Řípem: kdyby stál už v dobách praotce Čecha, bylo by na něj z vrcholu kopce dobře vidět a vítr by občas k uším slovanských předáků zanesl i nějaké útržky nádražního hlášení. Místo mléka a strdí oplývá navrhovaný terminál bílou barvou, změkčenou aspoň trochu živými keři a stromky na střeše.

Hlavní slabina terminálu? Roudnice nad Labem má třináct tisíc obyvatel a další okolní obce (Budyně nad Ohří, Přestavlky, Kleneč, Nížebohy, Račiněves, Vražkov atd.) ještě podstatně míň. Nádraží VRT je tu tedy extrémně naddimenzované, protože stávající populace moc cestujících do Prahy ani do Drážďan nevygeneruje. Další dvě, pořád ještě relativně malá, města – Litoměřice a Lovosice – se nacházejí přes dvacet kilometrů daleko, což už je na hraně použitelnosti. Připomeňme si, že vysokorychlostní železnice má jezdit rychlostí přes 200 km/h a každé zastavení takového vlaku něco stojí (= elektřinu pro následující rozjezd). To znamená, že stavět jen pro pár cestujících je vysoce nehospodárné. Taková situace se dá řešit tím, že zde bude zastavovat jen pár vlaků denně, ale pak je zase nehospodárné stavět a provozovat tak velký terminál.

Jediná situace, ve které by dávalo smysl stavět a provozovat tak velkou železniční stanici uprostřed krásné, ale řídce osídlené krajiny pod Řípem, by byla, kdyby se hlavní město Praha tímto způsobem rozhodlo řešit svoji chronickou bytovou nouzi. Místo neustálého boje s nespočetnými zástupy NIMBY spolků, které urputně házejí vidle do stavby každého činžáku v Hrdlořezích a tváří se při tom, jako by zachraňovaly Karlštejn, by možná mohl vzniknout nový sídelní satelit Prahy právě u Roudnice. Plus minus padesát tisíc lidí, kteří by spoléhali na VRT při každodenním dojíždění do práce a večer mohli ze svých zahrádek pozorovat západ slunce za Lovošem. Mohl by se jmenovat třeba Čechov-Řípov. Není to úplně absurdní myšlenka, protože jinde se takové věci staly. Tak třeba španělské město Ciudad Real je dnes právě díky VRT v „dojížděcím pásu“ Madridu.

Něco mi ale říká, že tak daleko dopředu neplánuje ani pražský magistrát, ani Správa železnic. Spíš je to tak, že sliby o nadcházejícím zeštíhlování státu do SŽ ještě nedolehly a patrně ani nedolehnou. Bohužel to není zrovna triviální závada. Může se totiž stát, že právě kvůli takovým „vícenákladům“ nějaká příští vláda škrtne záměr stavby VRT jako celek.

Knihy Mariana Kechlibara
Knihy Mariana Kechlibara Foto: Marian Kechlibar

 

×

Podobné články