Nadržovala ČT před volbami koalici Spolu? Pravidla debat bude řešit i velká mediální rada

Volební „superdebata“ České televize před volbami do Evropského parlamentu vzbudila ostrou vlnu kritiky. Formát debaty totiž zavdal podezření, že očividně zvýhodnil vládní koalici Spolu oproti opozičním stranám i mimoparlamentním subjektům, které měly evidentní šanci na volební úspěch, jak se posléze i potvrdilo v samotných volbách. Rada ČT kvůli tomu chce vidět pravidla pro debaty v dalších volbách, velká mediální rada pak s ČT zahájila řízení o přestupku.

Po kritice debaty z počátku června přišla okamžitá reakce i z televizní rady. „Česká televize nesmí zvýhodňovat žádný politický subjekt a zejména před volbami je povinna velmi pečlivě rozvažovat strukturu diskusních pořadů,“ řekl tehdy deníku Echo24 člen rady Pavel Matocha s tím, že se situace bude řešit na dalším jednání rady. Na něm následně zaznělo, že kvůli superdebatě dorazila jak písemná stížnost samotnému generálnímu řediteli Janu Součkovi, tak zároveň do Diváckého centra televize dorazilo přes šest desítek stížností zejména právě na zastoupení jednotlivých politických stran či hnutí v debatě.

Rada se pak následně usnesla, že požaduje před dalšími blížícími se volbami dopředu vědět, jakými pravidly se televize hodlá řídit. „Rada ČT žádá generálního ředitele, aby v termínu do 10. července 2024 předložil pracovní verzi pravidel předvolebního a volebního vysílání v souvislosti s volbami do krajských zastupitelstev a do Senátu Parlamentu ČR, které se konají v září 2024, a to se zvláštním zaměřením na kritéria pro účast v debatách lídrů stran a hnutí v jednotlivých krajích, respektive pravidla pro případnou debatu celostátních lídrů,“ stojí v zápisu z posledního zasedání.

Situací se však bude zabývat i Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), rozhodla tak v minulém týdnu na svém posledním zasedání. „Provozovatel do závěrečné debaty před volbami do Evropského parlamentu pozval předsedy politických stran a hnutí, které jsou aktuálně zastoupeny v Poslanecké sněmovně. Provozovatel mohl zvoleným kritériem výběru hostů narušit princip rovné politické soutěže tím, že zvýhodnil volební subjekt SPOLU, který v pořadu reprezentovali tři zástupci, a současně znevýhodnil volební subjekty, které nebyly do pořadu pozvány, přestože měly dle předvolebních průzkumů ve volbách do Evropského parlamentu reálnou šanci na dosažení volebního úspěchu,“ stojí v usnesení RRTV s tím, že s Českou televizí zahajuje řízení o přestupku z moci úřední.

Podle RRTV se tak mohla ČT dopustit porušení zásad objektivity a vyváženosti ve zpravodajských a politickopublistických pořadech, zejména pak podle rady mohlo dojít k jednostrannému zvýhodňování jedné z politických stran či jejích názorů. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání mimo jiné uděluje, mění a odnímá licence k provozování vysílání, dohlíží na pluralitu programové nabídky a informací a dbá na obsahovou nezávislost vysílání. Sleduje také obsah rozhlasového a televizního vysílání, za porušení vysílacích zákonů ukládá sankce.

Česká televize kritiku odmítla. „Koncepce Superdebaty odrážela roli národního parlamentu, a stran v něm zastoupených, pro působení země v unijních strukturách a pro ovlivňování jejich složení či fungování. Pominout tuto zásadní rovinu vztahu národního parlamentu k EU ČT nechtěla. Důležitým argumentem byla například možnost přijímat legislativu umožňující i unii opustit, jako v případě Velké Británie. Postoje vedení jednotlivých sněmovních subjektů k EU jsou tudíž zásadní a volič by je měl před hlasováním o zástupcích v EP znát. Navíc strany, které jsou na národní úrovni součástí jedné koalice, vstupují v Evropském parlamentu do zcela odlišných frakcí,“ uvedla tehdy mluvčí Vendula Krejčová.

Mluvčí dále uvedla, že vedle Superdebaty odvysílala ČT před volbami šest jiných debat, kde diskutovali kandidáti a lídři kandidátek do voleb do EP. „Sestavu jednotlivých debat určil princip odstupňované rovnosti za pomoci průzkumu volebního potenciálu. Ve třech debatách subjektů s největším volebním potenciálem (odvysílaných v hlavním vysílacím čase s kandidáty pro volby do EP) byl přitom poměr vládních a opozičních stran 3:5,“ dodala mluvčí.

„Koncept kombinace volebních debat s lídry kandidátek a Superdebaty s předsedy stran zastoupených ve sněmovně je tradiční součástí předvolebního servisu ČT před každými volbami (evropskými, krajskými i komunálními), nebyl nikdy zpochybněn žádnou autoritou, kontrolním orgánem ani rozhodnutím soudu,“ stojí ve vyjádření ČT.