Uvízli jsme v jedné z největších pastí zdražování v Evropě

KOMENTÁŘ

Uvízli jsme v jedné z největších pastí zdražování v Evropě
Guvernér ČNB Aleš Michl Foto: ČNB
1
Komentáře
Lenka Zlámalová
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Jsme jediná země Evropské unie, která se ještě svým ekonomickým výkonem nedokázala vrátit do doby před začátkem covidové pandemie v roce 2020. Jsme zemí, jíž se od té doby nejvíce propadly reálné platy. A patříme k zemím, kde se za ty poslední tři roky zdražilo nejvíc v celé Evropě. Zboží a služby stojí dnes o 37,5 procenta víc než před rokem 2020. Ten, kdo neměl peníze uložené nebo investované s vyšším úrokem, přišel o ně.

Po letech dvojciferných zdražování to najednou vypadá jako dobrá zpráva, že inflace klesla na 8,5 procenta. Jenže to je optický klam. Stále se zdražuje už mnohokrát zdražené zboží. A to zdražování je stále jedno z nejvyšších v celé Evropě a vyspělém světě. Hůř jsou na tom jen Maďaři s 16,8 procenta. Poláci s 10,1 procenta, Rumuni s 9,43 a Slováci s 8,84 procenta. Průměr Evropské unie je aktuálně 6,1 procenta. Spojené státy jsou na 3,2 procenta. Estonsko, které nás jako jedna z mála zemí na žebříčcích nejvyšší inflace v minulých letech poráželo, ji dokázalo stáhnout na 4,2 procenta. V Německu se zdražuje o 6,1 procenta. Ve Francii o 4,9 procenta, v Dánsku o 2,4 procenta.

 

Na globální vlivy už se  naše zdržování svalovat nedá. Ceny energií v srpnu podle Eurostatu ve většině zemí Evropské unie ve srovnání s předchozím rokem, kdy se rozjížděla energetická krize, klesaly. V některých velmi výrazně. Třeba v Nizozemsku o 27 procent. My patříme naopak k zemím, kde stoupaly.

Proč jsme uvízli v tak hluboké pasti zdražování? Inflaci není možné zastavit, když do ekonomiky pouštíte čím dál více peněz. Tím se dál zvyšuje. A to se právě děje nám. Množství peněz v ekonomice, které se souhrnně označuje jako M2 a počítají se do něho mince, bankovky a vklady na účtech, neustále stoupá do rekordních hodnot. Za prvních sedm měsíců se podle dat České národní banky zvedlo o 9,27 procenta.

Guvernér Aleš Michl sice tvrdí, jaký je, a chce být jestřáb. A jak tvrdou restriktivní politiku Česká národní banka dělá. Realita je ale jinde. Do ekonomiky se stále přisypávají peníze, a tím se živí inflace. Výrazně k tomu samozřejmě přispívá i vláda s obřími rozpočtovými schodky. Jenže za stabilní ceny je ze zákona zodpovědná centrální banka. A rozhazovačná vláda je pro ni prostě okolnost, na niž musí reagovat. Tou zbraní je zvyšování úrokových sazeb. To ale od chvíle, kdy do čela České národní banky usedl guvernér Aleš Michl, odmítá většina bankovní rady používat. Takže nečinně přihlíží jednomu z největších zdražování v Evropě.

Roste nejen objem peněz v ekonomice, ale i nové úvěry. Ty podle dat samotné České národní banky dosahují rekordní úrovně. Tolik peněz ještě nikdy od vzniku České republiky nebylo napůjčováno. Při současných úrocích a velkém zdražování se zjevně firmám stále vyplatí si půjčovat. A to, kolik peněz se půjčuje v korunách, ukazuje, že nejsou pravdou úvahy, jak už se u nás právě kvůli vysokým úrokům v bankách půjčuje hlavně v eurech.

Tam, kde centrální banky sazby zvedají, je okamžitě vidět, že množství peněz v ekonomice začne klesat. To je případ Spojených států. Při inflaci 3,2 procenta mají už dnes sazby na 5,5 procenta a guvernér tamní centrální banky Fed Jerome Powell i nahlas uvažuje, že bude potřeba ještě přitvrdit. Do zvyšování úroků se po letech váhání pustila i Evropská centrální banka. Ta minulý týden zvýšila sazbu na 4,5 procenta. Přestože inflace v eurozóně za poslední rok klesla z 10,2 na 5,2 procenta. I guvernérka Christine Lagardeová varuje, že pokud ceny nebudou rychle klesat, ECB opět úroky zvýší. I ona stejně jako Powell připomíná, že právě vzestup úroků je tou nejúčinnější zbraní, kterou banky na obranu stabilních cen mají.

Jen Aleš Michal a jeho bankovní rada ji odmítají používat. Výsledkem je, že stále sypeme do ekonomiky další peníze. A topíme se v nebezpečné pasti jednoho z největších zdražování v Evropě kombinovaném s ekonomickým úpadkem.

Guvernér Aleš Michl ale zjevně dodržel vše, co slíbil Miloši Zemanovi za to, že ho do vedení centrální banky jmenoval. Ani jednou nezvýšil úroky. A minulý týden udělal ze Zemanova protokoláře Vladimíra Kruliše kancléře ČNB.

×

Podobné články