Máme chtít korespondenční volbu? Jak se dá zfalšovat?

Korespondenční volba je momentálně asi největší téma, které hýbe tuzemskou politikou. Přes zarputilé obstrukce opozice návrh spěje ke schválení v prvním čtení. O případných důsledcích zavedení korespondenční volby diskutovali ústavní právník Marek Antoš, politolog Ladislav Mrklas, sociolog a analytik společnosti Kantar Pavel Ranocha a ředitel odboru voleb na ministerstvu vnitra Tomáš Jirovec.

Celá audio a video verze Salonu Echa ZDE.

Kolika lidí se má korespondenční volba týkat? Mluví se o 600 tisících lidí. Jak se k tomu číslu došlo?

Jirovec: To číslo se vzalo od kolegů z ministerstva zahraničních věcí, kteří mají asi nejlepší představu o tom, kolik osob se státním občanstvím České republiky se pohybuje v zahraničí, ale samozřejmě to číslo je dynamické. Není to nějaký pevný stav lidí, kteří mají trvalý pobyt v jiném státě. Takže ty odhady jsou od 300 tisíc do těch 600 tisíc. Doplnil bych, že v současné době je ve zvláštních seznamech voličů pro volby ze zahraničí registrováno u zastupitelských úřadů zhruba 13 000 až 15 000 voličů. Zjevně se ukazuje, že atraktivita současného modelu není vysoká.

A jsou nějaké odhady, kolik lidí v zahraničí by možnost korespondenční volby využilo? Protože sto procent to asi nebude. Může to být zhruba 60 %, což je zhruba typická volební účast v Česku?

Ranocha: Já bych to neodvozoval od volební účasti v České republice, ale podíval bych se do zemí, kde korespondenční volbu už mají zavedenou. Na základě toho bych se snažil dovodit nějaké hrubé procento.

Jirovec: Tak v posledních volbách na Slovensku korespondenční volbu využilo něco mezi 50 a 60 tisíci lidí. Oni to tam mají od roku 2006 a postupně se to zvedá z jednotek tisíc až na desítky. Když vezmeme, že Čechů je zhruba dvakrát tolik, tak se teoreticky bavíme zhruba o 100 tisících voličů, ale je otázka, jestli by to bylo hned na ten první pokus, nebo až se ten systém zajede.

Mrklas: Půjde také o to, jak bude vnímaná důležitost těch voleb, jestli to budou volby, ve kterých půjde opravdu o hodně, jestli budou hodně polarizované. Jestli právě zahraniční voliči k tomu budou mít co říct. Takže si myslím, že by volební účast mohla jít řádově do desítek tisíc. Dejme tomu nějakých sto, sto padesát tisíc.

Antoš: Politologie zná něco, čemu se říká paradox racionálního voliče. Jde vlastně o problém vyplývající z toho, že je velice nepravděpodobné, že by jeden hlas skutečně změnil výsledek voleb. Tím pádem optikou jednotlivce se jeví jako iracionální k volbám chodit. Přesto já třeba chodím k volbám rád a chodím často a zdá se, že to tak má i řada jiných voličů. Pro tohle není úplně jasné vysvětlení. Existuje spousta různých hypotéz, teorií, ale je patrné, že to souvisí se snadností té věci. Pokud tomu voliči, který ví, že ten jeho jeden hlas asi nic nezmění, dám do cesty překážky, tak on se na to relativně snadno vykašle. A to trochu souvisí s odpovědí na vaši otázku. Protože to, kolik voličů doopravdy využije té možnosti, samozřejmě souvisí s tím, o jaké volby půjde, jak moc bude polarizovaná společnost, jak moc bude vyostřená atmosféra, ale taky to souvisí s tím, jak moc pohodlné nebo nepohodlné bude využití té nové možnosti. I teď voliči v zahraničí mohou volit, akorát to dělá jenom relativně malé procento z nich, protože to nepohodlí je vysoké.

Celá audio a video verze Salonu Echa ZDE.

Celý text si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od středečních 18.00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.