Chudnutí jako společný cíl EU. Kdo za Česko radikální klimatické plány dopustil?

EVROPSKÉ ZELENÉ DANĚ

Chudnutí jako společný cíl EU. Kdo za Česko radikální klimatické plány dopustil?
Mezi odsouhlasená opatření balíčku Fit for 55 patří asi nejznámější ukončení prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035. Foto: Shutterstock
1
Ekonomika
Markéta Malá
Sdílet:

Velký průmysl a energetiku zatěžuje EU už bezmála dvacet let speciálními zelenými daněmi, tedy emisními povolenkami. Cenové přirážky se brzy rozšíří i na další oblasti, které už se mnohem více dotknou všech lidí. Budou totiž platit i pro osobní dopravu a vytápění domů, což výrazně zvedne ceny. Proč se to stane a kdo a kdy to odsouhlasil? A dají se toto i další klimatická opatření ještě zrušit?

Reformy trhu s povolenkami a uvalování povolenek na další oblasti jsou taktéž součástí klimatických opatření, které EU činí v rámci naplňování svého Green Dealu. Historie zeleného unijního plánu se datuje do roku 2019, kdy ho brzy po svém nástupu do funkce v prosinci představila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. V polovině ledna 2020 podpořili opatření na ochranu klimatu poslanci Evropského parlamentu jasnou většinou, tedy poměrem hlasů 482 ku 136 (95 europoslanců se zdrželo). Pro hlasovali čeští europoslanci z ANO, TOP 09, Pirátů a Starostů a nezávislých, proti byla ODS, SPD a KSČM. Lidovečtí poslanci se zdrželi. Proto je pravdivé opakující se tvrzení současné vlády, že pro spuštění Green Dealu zvedla ruku vláda Andreje Babiše.

Od té doby je také prioritou současné komise „boj s klimatickými změnami“ zhmotněný v klimatickém balíčku Fit for 55 představeném v červenci 2021. Tento radikální klimatický plán Bruselu, který má do roku 2030 snížit emise o 55 procent oproti roku 1990, podpořily krátce před začátkem našeho evropského předsednictví v polovině roku 2022 členské země.

K tomu už tedy došlo za vlády Petra Fialy. Za nás byla při souhlasu přítomná tehdejší lidovecká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. Finální podobu jednotlivých opatření jsme si pak ještě dojednali jakožto předsedající země, k žádnému převratnému zmírnění mnohdy radikálních změn ale nedošlo. Mezi odsouhlasená opatření patří asi nejznámější ukončení prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035.

A opatřením ze všech nejpodstatnějších je právě reforma trhu s emisními povolenkami, která fakticky znamená vznik dalšího trhu s povolenkami, tzv. ETS 2. Obchodování ale bude probíhat stejně jako u ETS 1, tedy u povolenek zatěžujících energetiku a těžký průmysl. Reforma trhu s povolenkami počítá se zpoplatněním emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027 a také s postupným zahrnutím lodní dopravy do placeného systému a zpoplatnění emisí z letecké dopravy. Zatížení pohonných hmot a vytápění povolenkami bude mít za důsledek velké zdražení. Co se týče benzinu a nafty, podle některých modelových výpočtů by mohla být cena za litr při současném kurzu o více než deset korun vyšší. To by velmi pravděpodobně vyvolalo sociální nepokoje.

„Balík Fit for 55 obsahuje revizní klauzule, které Evropské komisi umožní navrhnout úpravu schválených pravidel, regulací či cílů. Má to ale dvě podmínky. První je, že pokud změny umožní vyšší emise skleníkových plynů v jednom sektoru, musí být kompenzovány poklesem jinde. Hledat sektor, kde lze v snižování emisí podstatně přidat, není snadné. Druhou je, že i pokud by Komise zmírnění navrhla, musí být schváleno členskými zeměmi (kvalifikovanou většinou) a Evropským parlamentem. Což není vůbec samozřejmé,“ říká europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer.

Zatím emisní povolenky nakupují elektrárny a další průmyslové podniky, které vypouštějí do ovzduší skleníkové plyny. Platí, že jedna povolenka opravňuje podnik vypustit do atmosféry jednu tunu oxidu uhličitého, případně ekvivalentního množství jiného plynu. Do roku 2030 dosáhnou podle současných odhadů výnosy z dražeb povolenek kolem 250 miliard korun. Záviset bude na jejich ceně. Letošní výnosy z povolenek mají podle odhadů činit kolem 40 miliard korun.

V dubnu vláda schválila novelu zákona, která systém emisních povolenek upravuje. Peníze utržené z jejich prodeje bude v budoucnu možné použít výhradně jen na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Výnosy z povolenek budou v příštím roce příjmem státního rozpočtu, od roku 2026 bude hlavním příjemcem Státní fond životního prostředí, menší část příjmů si rozdělí také ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo životního prostředí.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Zlo není duševní choroba

KOMENTÁŘ

David K., který koncem minulého roku vraždil na pražské filozofické fakultě a v Klánovicích, nezabíjel z ideologických motivů a nebyl nějakým způsobem ...

00:07

Týdeník Echo

Koupit

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články