Plameny z pantera na zámku Eggenberg
A v tom Hradci si ještě nenechte ujít zámek Eggenberg, to je vskutku velkolepá stavba, to se Eggenbergové opravdu vytáhli. Pravil Karel Schwarzenberg, když jsem s ním v říjnu konzultoval svou cestu do Štýrského Hradce, jak jsem se o tom zmínil před čtrnácti dny. Graz on osobně dobře znal, jednak to není daleko od rodinného zámku v Murau, jednak tam nějakou dobu studoval, byť se jinak o svých studiích vyjadřoval spíš lakonicky, neboť důležitější pro něj byly univerzity života. Ale ač kníže Schwarzenberg znal kdekoho, tak ty Eggenbergy znát osobně nemohl, neboť to byl rod, který vymřel se vším všudy už na začátku 18. století. Jenže toto vymření, byť zajisté smutné jako každé vymření, bylo významné i pro Schwarzenbergy a tím vlastně i pro české země, k čemuž se vzápětí dostaneme.
Onen zámek Eggenberg se tedy nachází na západním předměstí Štýrského Hradce, několik zastávek tramvají za hlavním nádražím. Je opravdu mohutný, vznešený, až bych řekl trochu nudně pompézní, jak to ovšem odpovídalo duchu vítězného habsburského katolicismu. Jeho vzorem ostatně byl madridský El Escorial, který si na konci 16. století nechal u Madridu postavit Filip II., jenž se sám zajímal o architekturu, takže by se dalo říct, že i tady ten eggenberský palác nese otisk tohoto vážného, zbožného, introvertního a bezesporu také talentovaného španělského Habsburka.
