Rusko ztrácí svou moc ve střední Asii: „Naše štědrost jejich lásku nezvyšuje“

Ruská federace ztrácí svoje dominantní mocenské postavení ve středoasijském regionu a samotné Rusko by se mělo soustředit na opětné posílení svého politického vlivu. Tvrdí to podle serveru Moskevský komsomolec předseda ruského Národního protikorupčního výboru (NAC) Kirill Kabanov. Podle něj se i přes štědré přísuny prostředků láska obyvatel a elit těchto zemí k Rusku nezvýšila.

Kabanov dále tvrdí, že 40 procent HDP bývalých republik Sovětského svazu tvoří prostředky přidělené Moskvou. Podle něj se protiruská rétorika v těchto zemích posunula jinam po návštěvách amerických představitelů. Šéf NAC si neodpustil také útočnou řečnickou otázku. „Proč bychom jinak měli vyhazovat obrovské množství peněz na potenciální proamerické zrádce-rusofoby? Jak už to bylo na Ukrajině,“ řekl šéf NAC.

It's striking just how quickly Moscow's authority in Central Asia has collapsed. A thread, spinning off the claim by National Anti-Corruption Committee (NAC) Kirill Kabanov chair that "there is no respect for Russia in Central Asia" 1/https://t.co/HtjpjzbEWT

— Mark Galeotti (@MarkGaleotti) March 7, 2023

Podrážděného komentáře ruského úředníka asi všiml významný odborník na Rusko, akademik a bývalý poradce britského premiéra Mark Galeotti. Galleotti považuje za pozoruhodné, jak se Rusko náhle ubírá ke změně názoru na země Střední Asie. Ve svém vláknu na Twitteru zmínil třeba nedávné ukončení rusko-kazachstánské obchodní dohody, k němuž došlo za přítomnosti samotného ruského premiéra Mišustina.

Rusko v minulosti představovalo v tomto regionu hlavně bezpečnostního garanta, zatímco s prosbami o ekonomickou pomoc a spolupráci chodili představitelé nikoliv do Moskvy, nýbrž do hlavního čínského města Pekingu. Rusko v této roli také dlouho obstávalo a bylo i poměrně efektivní, jak se ukázalo například při zásahu během masových protestů v již zmiňovaném Kazachstánu v minulém roce. Paradoxně ve prospěch současného prezidenta Tokajeva, jenž si k současnému Rusku zachovává minimálně decentní odstup.

Podle Gaelottiho je zřejmé, že když ruská politická autorita je na ústupu a její vojenské kapacity přetížené, pak mají středoasijští vůdci méně důvodů řídit se tím, co si Moskva myslí, nebo ji považovat za užitečného patrona, a proto se poohlížejí jinde. Dle Galeottiho nejde jen o to, že Putin definitivně "prohrál" Ukrajinu, jeho katastrofální snaha o znovuzískání autority na Ukrajině rozbíjí i zbytek neformálního impéria Moskvy, a to je proces, který nedokáže zvrátit.