Merz navrhuje společný evropský jaderný deštník kvůli Trumpovým slovům o nejistotě budoucí americké ochrany

Německý kandidát na kancléře Friedrich Merz v rozhovoru pro německou veřejnoprávní televizi ZDF navrhl, aby Evropa zvážila vytvoření vlastního jaderného deštníku. Reagoval tak na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v posledních dnech pohrozil, že Spojené státy už nemusí poskytovat Evropě bezpečnostní záruky v rámci NATO. Informovaly o tom i některé přední světové zpravodajské servery, například The Times.

„Musíme se připravit na scénář, kdy Donald Trump již nebude bezvýhradně dodržovat alianční závazky NATO,“ řekl Merz v rozhovoru pro ZDF. Podle něj Evropa potřebuje vlastní strategii jaderného odstrašení a mělo by se diskutovat o „nukleárním sdílení (sdílení jaderného arzenálu) nebo alespoň bezpečnostní garanci z Británie a Francie (jediných evropských zemí s vlastním jaderným arzenálem)“.

Historická zdrženlivost Berlína

Německo se dlouhodobě stavělo proti jakýmkoli úvahám o vlastní jaderné strategii. Po sjednocení země v roce 1990 se v rámci mezinárodních dohod zavázalo, že nebude usilovat o vlastní jaderné zbraně. Berlín také opakovaně odmítl nabídky Paříže na účast ve francouzském jaderném programu.

V současnosti Německu v rámci tzv. „nukleárního sdílení“, které je konceptem politiky jaderného odstrašování NATO, jaderné zbraně poskytují právě Spojené státy. Na základně Büchel je umístěno přibližně 20 amerických jaderných hlavic, které mohou být v případě potřeby použity.

Skepse ohledně realizovatelnosti návrhu

Merzova slova okamžitě vyvolala diskusi mezi bezpečnostními experty. Julia Berghofer, specialistka na jadernou bezpečnost z European Leadership Network, pro ZDF upozornila, že koncept „nukleárního sdílení“ s Francií je nepravděpodobný.

„Francouzský jaderný arzenál je pod výhradní kontrolou Paříže a není pravděpodobné, že by Francie umožnila jakoukoli spolurozhodovací pravomoc,“ uvedla Berghofer.

Zároveň připomněla, že Německo je vázáno mezinárodní Smlouvou o nešíření jaderných zbraní, která mu znemožňuje jejich vývoj. „Odchod z této smlouvy by pro Německo znamenal obrovskou ztrátu mezinárodní důvěryhodnosti,“ dodala.

Navzdory těmto výhradám se v posledních měsících objevily návrhy na vytvoření evropského jaderného fondu, který by financoval rozšíření britského či francouzského jaderného odstrašení na východní Evropu. Loni například tehdejší ministr financí Christian Lindner naznačil možnost, že by Německo mohlo přispět na rozšíření jaderné ochrany Evropy.