O lidské stupiditě. Rozhovor se světově známým českým vědcem Smilem

Václav Smil je pravděpodobně nejznámější žijící vědec českého původu na světě. Ve Smilových knihách mohou skeptici současné zelené transformace najít řadu argumentů. „O takzvaném energetickém přechodu jsem napsal tři knihy. Vím, co je možné a co ne. Vidím, že o tom vykládají lidé, kteří nestudovali fyziku, strojírenství a nemají ponětí, jak se třeba vyrábí ocel. Aktivisté, ekonomové a politici přijdou a řeknou: To a to se stane do roku 2030 nebo 2040. Unavuje mě říkat, že to není jako přechod od pevných telefonních linek k mobilům. To se uskutečnilo za deset let,“ říká Václav Smil v novém vydání Týdeníku Echo.

„Změnit světovou energetickou soustavu, systém, který obnáší miliardy tun paliv, jeden a půl miliardy automobilů, padesát tisíc obrovských lodí, desítky tisíc elektráren atd., to se musí dít organicky, postupně, generaci za generací. Bohužel, to je to, čemu říkáme ve filozofii kategoriální chyba,“ říká Václav Smil v rozhovoru s Martinem Weissem.

Ve třetí světové budeme týl. Co je v česko-americké dohodě. Podpis Dohody mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o spolupráci v oblasti obrany (DCA) je podle ministryně Jany Černochové moment srovnatelný se vstupem do NATO či Evropské unie. Po bližším ohledání smlouva tak přelomový význam, jaký jí přisuzuje naše ministryně obrany a z druhé strany radikálnější kritici vlády, nemá. Avšak důležitým krokem na cestě k něčemu, co vláda chápe jako utužení vojenské vazby na USA a protistrana jako náš příspěvek k nebezpečné eskalaci v Evropě, tato mezinárodní smlouva určitě je​​, píše Daniel Kaiser.

Z vědce dezolátem snadno a rychle. O krizi institucí a humanismu. Lze dnes vyslovit slovo elita bez přízviska „takzvaná“? V onom zákeřném „takzvaná“ nezřídkakdy spatřujeme výbavu člověka, pro něhož se našlo ohavné slovo dezolát. Nevěří institucím, médiím, jede si konspirační teorie. Francouzský filozof a politolog Olivier Roy, profesor na European University Institute sídlícím poblíž Florencie, přichází v knize Zploštění světa s novým pohledem na zmíněný atribut – a tou interpretací činí „dezoláty“ z nás všech, obyvatel západního světa. Více v eseji Terezy Matějčkové.

Dotujeme všechno. Zasedání vlády připomínají čerpací stanici na státní peníze. Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala před časem po kontrole hospodaření státu prohlásil, že země zdegenerovala z tržní ekonomiky na dotační. Vláda Petra Fialy pár týdnů nato při prezentaci svého „konsolidačního balíčku“ ke snížení státních dluhů ohlásila „konec dotačního byznysu“. Dá se za to její zásah skutečně považovat? V čem dotace poškozují ekonomiku a rozkládají společnost? V Salonu Týdeníku Echo se sešli Miloslav Kala s předsedou Národní rozpočtové rady Mojmírem Hamplem a ekonomem Miroslavem Zámečníkem. Salon vedla Lenka Zlámalová.

Ženy by měly přestat brát antikoncepci. Mary Harringtonová je autorkou knihy Feminism Against Progress (Feminismus proti pokroku). Sama sebe považuje za „reakcionářskou feministku“, bojuje za ženská práva, ale je jasné, že její názory jsou velmi vzdálené feministickému mainstreamu. Nedávno promluvila na konferenci národních konzervativců v Londýně a pro Echo své názory dovysvětlila. Rozhovor vedl Ondřej Šmigol.

Druhé jaro. Jak na epidemii únavy ze života. „Řekl bych, že je zapotřebí se na poslední třetinu svého života podívat z jiné perspektivy. Co když to není postupné vyhasínání doprovázené pocitem existenčního smutku a únavy ze života, ale druhé jaro, období, kdy člověk má konečně tolik volného času, že může rozkvést do krásy, jezdit do přírody a věnovat se svým koníčkům? Jenže takovýto stav mysli sám od sebe nespadne z nebe v den, kdy odejdete z práce. Je třeba k němu položit základy už v druhé třetině života, píše Václav Cílek.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.