Česko má kvůli covidu a Babišovi problém. Jeden balíček nestačí, říká Národní rozpočtová rada

Významnou nerovnováhu, v niž jsou nyní veřejné finance, způsobila především nezodpovědná rozhodnutí vlády Andreje Babiše (ANO) během pandemie koronaviru. Současné konsolidační snahy vlády Petra Fialy (ODS) mohou pomoci, nicméně konsolidační úsilí bude potřeba ještě zvýšit. Vyplývá to ze zprávy Národní rozpočtové rady (NRR).

„Na nerovnováze českých veřejných financí se podle Národní rozpočtové rady i nadále podepisují fiskálně málo zodpovědné kroky učiněné během covidové krize,“ uvádí NRR ve své zprávě. Nerovnováhu však v loňském roce ještě prohloubila nová opatření, byť často jednorázová, reagující na zdražení pohonných hmot a dalších energetických komodit v důsledku vpádu ruských vojsk na Ukrajinu.

Předseda NRR Mojmír Hampl na tiskové konferenci uvedl, že se Česko nachází z hlediska veřejných financí na křižovatce. „Právě v této době se rozhoduje, kam se veřejné finance budou ubírat další léta, možná desítky let. Hlavní poselství naší zprávy o udržitelnosti je, že vidíme určité zlepšení proti letům covidovým, ale nedochází k návratu k tomu, na co jsme byli zvyklí. Nevíme, jakým směrem se budou veřejné finance ubírat,“ uvedl Hampl.

Podle něj je vidět, že určité změny se dějí, ale zatím ne v takové míře, aby umožnily vrátit veřejné finance k udržitelnosti. „Tuto nerovnováhu nevyřeší pouze ekonomický růst, proto vítáme aktivní kroky, které vláda po schválení konsolidačního balíčku podnikne jak na příjmové, tak na výdajové straně veřejných rozpočtů. Opatření pro roky 2024 a 2025 však vnímáme jen jako dobrý začátek, v konsolidaci je nutné pokračovat i po příštích sněmovních volbách, jakkoli kalibrace těchto opatření musí brát v úvahu makroekonomickou situaci České republiky,“ řekl Hampl.

Hampl poukázal na to, že od příštího roku bude mít státní rozpočet mít výrazně více valorizovaných položek. „Jestliže jsme do roku 2023 vstupovali s jedinou indexovanou, valorizovanou položku, tedy penze, tak příští rok budeme mít automaticky valorizované čtyři položky – penze, platby za státní pojištěnce, ve školství ve smyslu známého pravidla 130 procent pro učitele a pak také výdaje na obranu,“ řekl Hampl s tím, že bez konsolidačního úsilí by ČR narazila na dluhovou brzdu v roce 2028, nyní se dluhová brzda odsouvá na roky 2031 nebo 2032.

Radní Petr Musil popsal dopady konsolidačních opatření na saldo penzijního systému. Bez změn by mohl v padesátých letech tohoto století být deficit penzijního systému být cca 330 miliard korun ročně při dnešních cenách. Penzijní reforma sníží schodek důchodového počtu až ke dvěma procentům HDP. I Musil ale zdůraznil, že konsolidační balíček a změny v penzijním systému zlepší veřejné finance ve výhledu 50 let, ale ne dostatečně.

„Při odsunutí naražení na dluhovou brzdu o tři až čtyři roky – je otázka, zda je to hodně nebo málo. Ale jde o jasné doložení toho, že v konsolidačním úsilí se nesmí polevit,“ uvedl Musil.

Ministerstvo financí navrhlo zatím vládě na příští rok rozpočet s deficitem ve výši 252 miliard, což je o dvacet procent více než měl umožnit konsolidační balíček. Fialův kabinet musí sněmovně předložit definitivní návrh do konce září.