Kdo koho osvobodil? 16 stran o výročí konce války a vzpomínka na Cyrila Höschla

Osmdesáté výročí od konce druhé světové války a úmrtí Cyrila Höschla. To jsou dvě hlavní témata, jimž se věnuje nové vydání Týdeníku Echo. Osobnost uznávaného psychiatra připomíná kromě editorialu šéfredaktora Dalibora Balšínka i text Michaela Žantovského a výběr z posledních dvou rozhovorů s Cyrilem Höschlem pro náš časopis.

„Šermovat dnes Hitlerem je blokáda rozumné diskuse.“ Joch, Klaus, Pečenka a Vlk v Echo Salonu. Osmdesáté výročí konce druhé světové války si připomínáme v unikátní atmosféře, kdy už déle než tři roky probíhá válka na Ukrajině a na ceremonie ke konci války v Evropě nejsou zváni představitelé Ruska. Můžeme Vladimira Putina, byť i jen částečně, srovnávat s Adolfem Hitlerem? Odpovědi hledají: bývalý český premiér a prezident Václav Klaus, politolog a univerzitní učitel Roman Joch, popularizátor soudobých dějin Václav Vlk a historik a nakladatel Marek Pečenka. Debatu vedl Daniel Kaiser.

Není osvobození jako osvobození. Středoevropská paměť mezi Berlínem a Moskvou. „Příběh druhé světové války nás má spojovat, nikoli rozdělovat,“ hřímal během oslav osvobození Bratislavy slovenský premiér Robert Fico. Ve skutečnosti byl jeho projev jedním z mnoha příkladů toho, že 2. světová válka představuje i 80 let od jejího ukončení významnou dělicí čáru, která prochází napříč Evropou, ale i napříč řadou společností. Píše o tom Maciej Ruczaj.

Dolanova česká mise. Neznámá operace amerických zpravodajců na sklonku války. "Po večeři ředitel amerického Úřadu strategických služeb načrtl s odkazem na propustnost frontových linií obrysy snad nejbizarnější zvláštní americké operace v německém týlu: považoval za potřebné vyslat zpravodajského důstojníka německým štábním vozem do Prahy, ba dokonce ještě dále na východ naproti Rudé armádě, a pak se s Rusy vrátit pod legendou osvobozeného amerického válečného zajatce zpět ke svým liniím." O akci Američana Patricka Dolana píše Pavel Žáček.

Demise ekonomické vědy. Bude Amerika a celý svět opakovat chyby z hrůzného 20. století? "Ten konflikt je tak obrovský, že je obtížné jeho rozměry běžnými slovy přiblížit. Na jedné straně je supermocný muž. Nejvlivnější a nejsledovanější politik planety, který jako asi jako jediný volený zástupce lidu dokáže předčít všechny celebrity popkultury ve schopnosti strhávat na sebe veškerou světovou pozornost, aniž by musel nejprve násilně zemřít (ano, od takové tragédie byl kousek, to je ale jiný příběh). Na politika obdivuhodný výkon svého druhu. V rukou drží tabulku, která už dostala jeho jméno, a má našlápnuto vstoupit s ní do dějin." Více v textu ekonoma Mojmíra Hampla.

Světec, nebo heretik? Papež František jako symbol nejednoznačnosti naší doby. Když zemře papež, píší o tom všichni, neboť navzdory postupující sekularizaci naší části světa lze konstatovat, že papež stejně všechny zajímá. První dny po oné smutné události se sluší spíše projevovat zármutek a vzpomínat na vše dobré, co se v naší mysli ozývá. Teprve později, s určitým pietním odstupem, přijde čas na kritickou reflexi jeho služby, píše ve svém textu teolog a filozof Tomáš Machula.

O čem sní vizionáři ze Silicon Valley? Esej Martina Weisse o úsvitu technooptimistů. Kdekdo si všiml takřka „stoprocentní účasti“ kapitánů Silicon Valley na Trumpově inauguraci. Ale pro část z nich to bylo něco víc než standardní lobbingová operace, jakou americký byznys koneckonců po volbách vždy provede. Někteří z nich se veřejně přidali na Trumpovu stranu už před volbami. Více v textu Martina Weisse.

Trans ženy nejsou ženy, rozhodl Nejvyšší soud. Co je za přelomovým verdiktem. V půlce dubna Nejvyšší soud Spojeného království vynesl přelomový rozsudek. Tvrdí v něm, že právní definice ženy se má zakládat na biologickém pohlaví. Tedy právo má pohlížet na trans ženy jako na muže a na trans muže jako na ženy. Můžeme to číst jako tečku za dlouhým ústupem transgenderismu v Británii. Přitom to není tak dávno, co se zdálo, že otázka „Co je žena?“ je v Británii nezodpověditelná. Více v textu Ondřeje Šmigola.

Evropský deep establishment místo režimu. Rozhovor Daniela Kaisera s rumunským politikem Georgem Simionem Rumunsko jako trenažér pro Francii, možná i pro vás (Echo 15/2025) osvěcuje nejdramatičtější hrozbu pro EU: její struktury budou právem vnímány veřejností v členských státech jako to, co jsme si zvykli nazývat deep state, či vhodněji v tomto případě (europe’s) deep establishment (podle řeckého ekonoma a politika Janise Varufakise). Více v textu Václava Bělohradského.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.