Koalice se shodla na dřívějším odchodu do důchodu: kdy půjdete do penze podle nového návrhu

Vládní koalice se rozhodla výrazně zpomalit růst důchodového věku, který je součástí projednávané penzijní reformy. Pro většinu budoucích důchodců to tak bude znamenat dřívější odchod do důchodu, pro státní rozpočet pak zásah několika desítek miliard. Alternativní návrh České demografické společnosti má zamezit větším rozdílům mezi jednotlivými generacemi a držet se podle demografů spravedlivěji toho, co ukazují data o věku dožití.

Zásadní část důchodové reformy se tak dočká změny. Dohodu vládních koaličních stran potvrdil serveru iDnes ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Do novely se má změna dostat během legislativního procesu v Poslanecké sněmovně. Serveru E15 pak Jurečka řekl, že by rozdíl mezi novou a původní variantou měl činit zhruba 0,4 procenta HDP.

Zásadním rozdílem oproti původnímu návrhu z dílny ministerstva práce je prakticky lineární růst hranice důchodového věku. Tedy v ideálním případě by měl rozdíl mezi jednotlivými ročníky tvořit vždy o měsíc pozdější odchod do důchodu. Demografové přitom vychází z toho, že data ukazují na dlouhodobě podobně lineární růst v naději na dožití.

„Vhodnou charakteristikou doby pobírání starobního důchodu je generační naděje dožití ve věku 65 let (tj. počet let, které zbývají na dožití 65leté osobě příslušející dané generaci). Podle aktuálních prognóz očekáváme růst její hodnoty téměř lineárně, rozdíl mezi jednotlivými generacemi se bude jen velmi pomalu měnit. Proto doporučujeme lineární zvyšování důchodového věku se stejným rozdílem mezi jednotlivými generacemi,“ uvedla demografická společnost ve svém stanovisku.

Pokud by se tedy vláda striktně držela návrhu demografů, zvedal by se důchodový věk od ročníku 1966 každý rok o měsíc. Hranici 66 let by tak prolomil ročník 1977, ročník 1978 by pak šel do důchodu v 66 letech a jednom měsíci. Pro ročníky 1979 až 1983 by se pak věk stanovil podle zprávy o demografickém vývoji v roce 2028, jak už nyní upravuje zákon, radí demografové.

Oproti tomu původní návrh ministerstva práce počítal s tím, že by se důchodový věk měl nad 65 let zvednout lidem s rokem narození 1966 o dva měsíce nad 65 let. U ročníku 1967 by to byly další dva měsíce, u ročníku 1968 měsíc, u ročníku 1969 zas dva měsíce. Narozeným v roce 1970 až 1972 by věková hranice zůstala na 65 letech a sedmi měsících. Ročníku 1973 by se o dva měsíce oddálila.

Důchodový věk se zvyšuje už teď. U mužů je to o dva měsíce ročně a u žen obvykle o čtyři měsíce. Ve 30. letech by se měl dostat na 65 let. Podle původního návrhu reformy by se měla pak penzijní hranice stanovit každý rok lidem, jimž bude zrovna 50 let podle očekávané doby jejich dožití. Posouvat by se mohla nejvýš o dva měsíce ročně tak, aby důchod trval v průměru 21,5 roku. Rostla by nepravidelně – některým ročníkům o měsíc, jiným o dva měsíce či vůbec. Demografové navrhují pomalejší a pravidelné zvedání o měsíc ročně tak, aby lidé trávili v penzi zhruba čtvrtinu života. S prodlužováním doby dožití by se mírně prodlužovala i průměrná doba v důchodu.

Pro většinu zmíněných ročníků by tak návrh demografů znamenal o něco dřívější odchod do důchodu, především však demografové argumentují tím, že by nedošlo ke značným nerovnostem mezi velmi podobně starými důchodci. „Návrh ČDS by zajistil rovnoměrné a pozvolné zvyšování doby pobírání důchodu, podle návrhu MPSV by pro některé generace doba pobírání důchodu vzhledem ke generaci předchozí neúměrně rostla, pro jiné by naopak nastal mírný pokles doby pobírání důchodu,“ dodali demografové.