Za co stát utratil peníze z windfall tax? Desítky miliard šly na energetické kompenzace

Takzvaná windfall tax (WFT) bude platit i v příštím roce, příjmy z ní nutně potřebujeme. Tak hovoří ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a zbytek vlády. Argumentují tím, že mimořádné výdaje spojené s energetickou krizí totiž podle MF o více než 35 miliard překonají příjmy jak z WFT, tak z odvodu z nadměrných příjmů. Deník Echo24 přináší přehled, za co stát mimořádně peníze vydával a nadále vydává. Pokračování WFT má celou řadu ostrých kritiků.

Daň z neočekávaných zisků uvalil stát na energetické, petrochemické a těžební společnosti a také na velké banky. Jejím největším plátcem je energetická společnost ČEZ. Mimořádná příjmová opatření měla pokrýt výdaje státu s energetickou krizí, jako byly cenové stropy na elektřinu a plyn nebo pomoc firmám s energeticky náročným provozem.

Minulý týden ministr Stanjura oznámil, že nenavrhne vládě zkrácení platnosti této daně, i když to původně sliboval. „Deficit na konci letošního roku bude kolem 35 miliard. Já jsem říkal, že pokud mimořádné příjmy a mimořádné výdaje budou přibližně stejné, tak jsem připraven to (zkrácení) navrhnout, ale ony nejsou. Výdaje zatím převyšují zásadním způsobem ty příjmy, takže předpokládám, že bude dodržen zákon a že to bude platit pro tři zdaňovací období pro roky 2023 až 2025,“ řekl Stanjura. Návrh státního rozpočtu na příští rok bude podle něj s příjmy z windfall tax počítat.

ROZHOVOR: Volit Zelené může jen šílenec, říká Erich Lobkowicz

Ministerstvo financí představilo kompletní přehled mimořádných příjmů a výdajů od roku 2022 (včetně predikce do konce roku 2024). Počítá se s tím, že mimořádné příjmy (windfall tax, odvod z nadměrných zisků + odvody z majetkového prospěch) dosáhnou ke konci roku 2024 hodnoty 94,3 miliard korun. Kdežto mimořádné výdaje se podle MF dostanou na 129,7 miliardy. Tím pádem vznikne manko více než 35 miliard (viz přiložená tabulka).

Konkrétně šlo v letech 2022 a 2023 5,4 miliardy na podporu podniků v energeticky náročných odvětvích, 17,4 miliardy (v roce 2022) na tzv. úsporný tarif a 23 miliard (2022 a 2023) na dočasné odpuštění poplatků na podporu obnovitelných zdrojů. Od roku 2023 bude také vydáno 20 miliard na dotace provozovateli přenosové soustavy.

Nepřehlédněte: „Výroba podle svitu slunce.“ Tragický výkon německé ekonomiky tvrdě dopadá i na Česko

Největší částky jsou pak vydávány na kompenzace na dodávky elektřiny a plynu. Kompenzace 13,6 miliardy vychází z nařízení vlády č. 436/2022 o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci dodávaných na ztráty v distribučních soustavách a o kompenzacích poskytovaných na dodávku elektřiny a plynu na ztráty za stanovené ceny.

Největší objem prostředků – tedy 47,4 miliardy korun – pak šel podle MF na kompenzace za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům, což vychází z nařízení vlády č. 5/2023 o kompenzacích poskytovaných na dodávku elektřiny a plynu za stanovené ceny.

Vládní postup má celou řadu kritiků, především mezi menšinovými akcionáři ČEZ, ale také třeba ve vládní TOP 09. „Windfall tax byla zavedena jako dočasné řešení energetické krize. Měla pomoci rozpočtu podpořit firmy a domácnosti. Nyní, když krize pominula, není důvod pokračovat. Je čas vrátit se k normálu a nechat firmy investovat do budoucnosti místo placení mimořádných daní,“ uvedl na sociální síti X například šéf poslanců TOP 09 Jan Jakob.

Velmi ostře se na adresu ministra Stanjury vyjadřuje právě jeden z akcionářů ČEZu Michal Šnobr. Ten kromě samotného pokračování windfall tax kritizuje i to, že MF nepovažuje část dividendy ČEZ za mimořádný příjem podle něj jen proto, aby mohla mimořádná daň pokračovat. „Zažil, viděl, slyšel někdo někdy větší debilitu? Škrtnout v roce 2024 dividendu za rok 2022 vyplacenou v roce 2023 tisíckrát označenou za mimořádnou. To už je fakt kašpariáda. Členstvo ODS, vaše vizitka. Tahle vláda je průser, žádná konsolidace rozpočtů, jen windfallizace, lhaní, že by se styděl i poslední šmejd s hrnci…“ uvedl na síti X Šnobr.