Drama v Náhorním Karabachu: prezident zrušil instituce a stát zanikne

Z oblasti Náhorního Karabachu, kterou minulý týden po bleskové vojenské operaci ovládl Ázerbájdžán, uprchlo do Arménie přes 65 000 lidí. To je více než polovina odhadované populace separatistického regionu. Prezident karabašské republiky Samvel Šahramanian ve čtvrtek podepsal dekret o zrušení všech státních institucí do 1. ledna 2024. Mezinárodně neuznaný státní útvar tak od toho dne přestane existovat, uvedly místní úřady podle zahraničních tiskových agentur.

Náhorní Karabach spravují posledních zhruba 30 let etničtí Arméni, minulý týden ho však po bleskové vojenské ofenzivě ovládl Ázerbájdžán. Enklávu za podpory Jerevanu i s přilehlým územím ovládli tamní arménští separatisté v krvavé válce, která skončila v roce 1994. Během šestitýdenních bojů svedených s Arménií v roce 2020 dobyl Ázerbájdžán zpět okresy sousedící s enklávou i část Karabachu. Válku ukončilo příměří zprostředkované Ruskem, které tam má od té doby asi 2000 vojáků v roli mírových sil. Zejména válku v 90. letech poznamenaly četné masakry civilistů.

Minulý týden v úterý zahájilo Baku v Náhorním Karabachu vojenskou operaci s cílem převzít nad oblastí kontrolu. Nedlouho poté ázerbájdžánské jednotky prolomily obranné pozice arménských separatistů a karabašské úřady kapitulovaly. Baku požadovalo, aby karabašští vojáci složili zbraně a separatistická vláda ukončila svou činnost.

Dekret v tomto smyslu nyní podepsal prezident karabašské republiky, přičemž dokument cituje dohodu o příměří z minulého týdne, napsala agentura AP. Podle dohody Baku umožní „svobodný, dobrovolný a nerušený pohyb“ obyvatel Náhorního Karabachu.

Z regionu v posledních dnech odcházejí desetitisíce lidí, kteří mají strach z pronásledování a etnických čistek. Podle Jerevanu k dnešnímu dni přišlo do Arménie ze separatistické oblasti přes 65 000 obyvatel, což je více než polovina odhadované populace.

„Stát poskytuje vhodné bydlení všem, kteří nemají předem určené místo pobytu,“ cituje z prohlášení arménské vlády agentura AFP. Ta zároveň připomíná, že Ázerbájdžán v neděli otevřel takzvaný Lačinský koridor, což je jediná pozemní spojnice mezi Karabachem a Arménií, kterou Baku mnoho měsíců blokovalo.

Ázerbájdžánské bezpečnostní služby ukázaly video se zatčeným Rubenem Vardanjanem, bývalým ministrem Náhorního Karabachu.

Miliardář a investiční bankéř Vardanjan, který podle agentury AP zbohatl v Rusku, stál v čele karabašské separatistické vlády od listopadu 2022 do února 2023.

⚡️Азербайджанские спецслужбы показали видео с арестованным Рубеном Варданяном, бывшим министром Нагорного Карабаха https://t.co/yyBcIJVhFC pic.twitter.com/CxC5qfp8MZ

— The Insider (@the_ins_ru) September 28, 2023

V oblasti před začátkem konfliktu z minulého týdne žilo podle dostupných informací asi 120 000 etnických Arménů. Někteří obyvatelé regionu už dříve popsali, že mají jen velmi omezený přístup k jídlu, elektřině či palivu a fakticky žili pod obležením.

Ve středu ázerbájdžánské bezpečnostní složky zadržely v Lačinském koridoru jednoho z vůdců regionu – bývalého šéfa kabinetu neuznané karabašské republiky Rubena Vardanjana. Baku minulý týden naznačilo, že bude usilovat o trestní stíhání některých separatistů. Jerevan uvedl, že se bude snažit zajistit Vardanjanovi ochranu a docílit jeho vydání do Arménie.