Většina plynu dovezeného v lednu do Česka pocházela z Ruska

Podíl ruského plynu na importu do České republiky v poslední době prudce vzrostl. Letos v lednu činil asi 62 procent, po většinu loňského roku byl téměř na nule. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ), uvedl ekonom UniCredit Bank Jiří Pour. Podle něj ČR za ruský plyn v lednu zaplatila přes tři miliardy korun. Podíl plynu z Ruska začal stoupat loni na podzim. Podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) je nárůst ruského dovozu důsledkem aktuálního vývoje na trzích, stále však platí, že ČR je na plynu z Ruska nezávislá.

V minulosti činil podíl ruského plynu dováženého do Česka přes 97 procent. Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se ovšem začal postupně snižovat. Předloni tak klesl na 77 procent a sestup pokračoval i loni. Od ledna do září podle Poura činil dvě procenta.

Od října se dodávky začaly znovu zvyšovat. Podle Poura v listopadu loňského roku činily 26 procent, v prosinci 58 procent. V lednu pak nárůst ještě pokračoval.

Podíl plynu, který do Česka teče přes Slovensko zřejmě z Ruska, tvořil na dodávkách do ČR od ledna do konce listopadu 3,8 procenta. Podle ekonoma to naznačují data průtoků plynu přes stanici Lanžhot.

"Je vyloučeno, aby tento příliv byl pouhým tranzitem či přeprodejem ruského plynu do jiných zemí. Zaprvé proto, že drtivá většina dovezeného plynu končí v České republice. Především ale tuto skutečnost potvrzuje fakt, že statistika přeshraničního obchodu ČSÚ tranzit nezahrnuje, a prakticky stejně vysoký podíl ruského plynu v listopadu ukazuje i druhá statistika ČSÚ založená na změně vlastnictví, která navíc očišťuje i případné přeprodeje plynu do dalších zemí," uvedl Pour.

"Jde o tržní situaci, způsobenou tím, že je pro firmy tento dovoz výhodnější. V žádném případě to ale neznamená, že bychom byli závislí na ruském plynu," uvedl na sociální síti X ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Zdůraznil, že stát plyn napřímo nedováží, ani nemá státního obchodníka. "Na ruský plyn navíc nejsou zavedeny žádné sankce, protože by je určitě odmítly státy, které jsou na ruském plynu stále závislé," dodal ministr.

Petra Milcová z MPO k vývoji na trhu pro ČTK uvedla, že jedním z faktorů bylo například teplé počasí, kvůli němuž obchodníkům vznikaly přebytky, které se snažili zobchodovat na dalších trzích včetně ČR. Vliv podle ní měla také těžba plynu, který mají někteří evropští obchodníci uložený v zásobnících plynu na západní Ukrajině či těžba plynu ze zásobníků na Slovensku, případně i Maďarsku či Rakousku. "Není tedy jisté, zda byl plyn dovážený přes předávací stanici Lanžhot na Slovensku ruského původu. K situaci mohlo přispět také zdražení přepravy přes Německo," podotkla Milcová. Česko jinak ale podle ní ruský plyn nepotřebuje a například zásobníky naplnilo loni bez něj.

Největší podíl plynu se loni dovážel přes Německo, kam proudí hlavně plyn z Norska a také zkapalněný plyn LNG z Nizozemska.

Vyšší podíl mají dodávky ruské ropy. Podle statistik za loňské první pololetí činil podíl ropy dovezené prostřednictvím ruského ropovodu Družba kolem 65 procent. Předloni byl okolo 56 procent a v předchozích letech nižší. Podíl ruské ropy tak byl v první polovině loňského roku nejvyšší minimálně od roku 2012.