Vláda finišuje zvýšení poplatků za televizi a rozhlas, opozice navrhuje „zestátnění“

O 10 korun navíc za rozhlas, o 25 korun navíc za televizi. Představitelé vlády Petra Fialy (ODS) jednali o návrhu ministra kultury Martina Baxy (ODS) na zvýšení poplatků za veřejnoprávní média. Kromě samotného zvýšení poplatků má novela mediálního zákona zavést nový model plateb právnických a fyzických osob. Opoziční hnutí ANO a SPD navrhují, aby se veřejnoprávní média platila ze státního rozpočtu.

Povinnost platit TV a rozhlasový poplatek mají všechny domácnosti i firmy vlastnící televizní, respektive rádiový přijímač. Televizní poplatek se má od příštího roku zvednout o 25 korun měsíčně, rozhlasový o 10. O přesných částkách ale podle Martina Baxy koalice ještě debatuje.

Mluvčí ministerstva kultury Ivana Awwadová pro Echo24 uvedla, že k mediální novele probíhají diskuse se zástupci provozovatelů soukromého rozhlasového a televizního vysílání a se zástupci online vydavatelů, a to zejména k problematice vymezení veřejné služby v oblasti rozhlasového a televizního vysílání. Vypořádání připomínkového řízení nebylo dosud ukončeno.

„Návrh zákona opouští model, podle něhož platí právnické osoby a fyzické osoby podnikatelé poplatky za každý přijímač, který vlastní nebo používají k podnikání. Novela navrhuje mimo zvýšení poplatků také nový model plateb právnických osob a fyzických osob podnikajících, který bude vycházet z počtu zaměstnanců. Podle nich stanoví násobky poplatků, které by právnické a fyzické osoby hradily. Diskutují se varianty skupin dle počtu zaměstnanců,“ řekla Awwadová s tím, že vše má být vypořádáno „v rozumném čase“. Kritiku sklízí především návrh, že by poplatek měli platit i lidé, kteří jsou připojeni k internetu.

Vláda chce chránit nezávislost

Vládní KDU-ČSL podle svého prvního místopředsedy Jana Bartoška navýšení poplatků za TV a rozhlas dlouhodobě podporuje. „Veřejnoprávní média považuji za jeden z pilířů demokracie. Fakt, že u nás ČT a ČRo skvěle fungují dokazuje i to, že se jedná dlouhodobě o nesledovanější, respektive nejposlouchanější stanice na mediálním trhu, které jsou zároveň dle průzkumů i nejdůvěryhodnější. Pokud bychom přešli na jiný typ financování, například ze státního rozpočtu, ČT tím ztratí svou nezávislost, a tedy i objektivitu. Navíc by finanční náklady ve výsledku stejně nesl daňový poplatník,“ uvedl pro Echo24 Bartošek s odkazem na alternativu, kterou nabízí hnutí ANO a SPD, která by veřejnoprávní média navázala na státní rozpočet.

„Aby si udržely stejně dobrou úroveň, potřebují veřejnoprávní média stabilní a předvídatelné financování. Proto jako lidovci dlouhodobě podporujeme variantu, na které byla loni v září dosažena shoda a který byla i odprezentována – u TV o 25 korun měsíčně a u rozhlasu o deset korun měsíčně,“ dodal Bartošek.

TOP 09 a hnutí STAN navrhují, aby stát poplatky v budoucnu valorizoval pravidelně – například podle inflace. „Silná a nezávislá média veřejné služby jsou pro TOP 09 jednou z podmínek fungování demokracie. Proto prosazujeme navázání výše poplatků na ekonomické ukazatele například na inflaci, aby financování veřejnoprávních médií bylo udržitelné a předvídatelné. Je to naprosto klíčová priorita TOP 09 a při jejím prosazeni jsme ochotni podpořit i o něco nižší růst poplatku v tomto roce, než byl původně avizován,“ řekla pro Echo24 šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Její straník a šéf poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob pro Echo24 řekl, že díky indexaci budou mít ČT a ČRo přehled, s jakými prostředky budou moci do budoucna počítat a podle toho „bez vlivu politiků zajišťovat veřejnou službu“. „Předpokládám, že dohoda by mohla být možná v řádu týdnů,“ řekl Jakob.

Šéf Pirátů Ivan Bartoš pro Echo24 řekl, že konkrétní čísla navýšení se budou ještě na vládě diskutovat. „Potřebujeme silná a nezávislá veřejnoprávní média, o která se jako společnost můžeme opřít a důvěřovat jim. A to znamená zajistit jejich udržitelné financování,“ poukázal Bartoš.

„Za Piráty jsme rovněž v koalici vyjednali, že hospodaření České televize a Českého rozhlasu bude nově hlídat Nejvyšší kontrolní úřad, aby byla zajištěna co největší transparentnost. O tom budeme jednat i s opozicí, jelikož pro schválení je potřebná ústavní většina. Rozporuplně vnímáme navrhované rozšíření okruhu poplatníků, tedy povinnost platit poplatek i pro lidi, kteří mají internet, ale televizi nebo rádio na něm nesledují. Věřím, že návrh projednáme co nejdříve na vládě a následně i v Poslanecké sněmovně,“ dodal Bartoš.

Média jako státní příspěvková organizace

O tom, že opoziční hnutí ANO a SPD chtějí média veřejné služby navázat na státní rozpočet, informovala Česká televize. „Při pohledu na dění v Maďarsku, a v současné době i na Slovensku, jde podle nás o to nejmenší, co můžeme udělat pro větší odolnost naší společnosti. Obě opoziční hnutí s plánem vládní koalice nesouhlasí. Chtějí v budoucnu poplatky zrušit a hradit provoz médií ze státního rozpočtu,“ poukázala zároveň pro Echo24 předsedkyně sněmovny Pekarová Adamová.

Mluvčí SPD Barbora Šťastná pro Echo24 uvedla, že vládní návrh je nepřijatelný a hnutí s ním jednoznačně nesouhlasí. „Televizní a rozhlasové poplatky se mají navíc nejen zvýšit, ale nově je mají platit i vlastníci všech zařízení umožňujících příjem vysílání veřejnoprávních médií, mobilů, tabletů nebo počítačů. Počet rozhlasových a televizních koncesionářů se má tímto způsobem zvýšit o 230 000. Takto enormní zvýšení rozpočtů České televize a Českého rozhlasu by přineslo i prohloubení nerovnováhy na mediálním trhu,“ uvedla Šťastná.

„V hnutí SPD zastáváme názor, že by se koncesionářské poplatky měly úplně zrušit a Česká televize a Český rozhlas by se měly transformovat na státní příspěvkové organizace se zákonem pevně stanoveným rozpočtem a s hospodařením kontrolovaným Nejvyšším kontrolním úřadem,“ dodala Šťastná.